Všechna véčkařská referenda byla zmanipulována, řekla před soudem Kočí

Klasnová jako manželka obžalovaného Bárty využila svého zákonného práva a stejně jako na policii odmítla vypovídat.

Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že by mohla být nařčena ze zaujatosti. "Jakékoli mé svědectví ve prospěch Víta Bárty, by protistrana mohla zpochybnit s poukazem na mou údajnou zaujatost. Poslechla jsem tedy doporučení právníka. Za Věci veřejné v následujících dnech vystoupí celá řada kolegů, kteří byli u stejných událostí jako já a budou považováni za objektivnější svědky," uvedla s tím, že ani nadále nebude kauzu komentovat.

Soudce proto přistoupil k výslechu Kočí.  "V den, kdy mi 29. března 2011 předával Vít Bárta úplatek, byly naše vztahy vyhrocené," konstatovala Kočí na začátku vyprávění o možné korupci nynějšího šéfa poslanců VV.

Schůzka se podle ní uskutečnila z popudu Bárty a jeho asistentky, která prý Kočí zavolala, že ji chce Bárta vidět ještě před jednáním K9. Sešli se tedy v restauraci.

"Bárta položil vedle sebe obálky a řekl mi, ať otevřu desky. Vyndal jednu z nich a vložil mi ji do desek. Zároveň mi řekl, že je potřeba, abych zase byla loajální. Pak také uvedl, abych si to přepočítala, z čehož mi došlo, že by mohlo jít o peníze," přiblížila Kočí.

Bárta se následně zeptal, jakou loajalitu měl po Kočí požadovat. Odpověděla, že po ní chtěl, ať přestane proti němu veřejně vystupovat a prezentovat své názory, například ten, že by měl Bárta kandidovat na šéfa VV, protože prý stejně všichni vědí, že tuto stranu řídí on a nikoli Radek John.

Bárta při inkriminované schůzce v restauraci zjistil, že nemá peníze, takže ona "značně překvapena" zaplatila úhradu v restauraci. Vše se podle Kočí odehrálo kolem 16.30, ale přesně netuší, protože byla jednáním Bárty překvapena. Ještě v autě volala své advokátce a domlouvala se na dalším postupu týkajícím se obálky. Dohodly se, že jí dají do nějaké úschovy, ale nejdříve musela odjet na jednání K9.

Už během jednání K9 se prý dohodla, že obálka skončí v úschově u jisté advokátky. Jakmile schůzka vládních lídrů skončila, odjela za ní do advokátní kanceláře, kde sepsaly čestné prohlášení deklarující, že Kočí neměla o peníze zájem. Během sepisování obálku otevřely a našly v ní balík pětitisícovek spojených červenou gumičkou a také papírek, na němž bylo napsáno 500.

Kočí tehdy podle svých slov nevěděla, že má nějakou oznamovací povinnost ohledně možného spáchání trestného činu. Dohodla se s advokátkou, že podepíší zmíněné čestné prohlášení a ona převezme peníze do úschovy. Jenže právnička prý neměla sejf, takže si vysokou částku nechala Kočí u sebe s tím, že další den ráno peníze odnesou do úschovny.

Kočí popisovala dění v kanceláři advokátky, u níž sepsaly čestné prohlášení ohledně převzetí peněz od Bárty. Přiznala, že ji právnička upozornila na fakt, že pokud by v přinesené obálce byly peníze z korupce, musí to Kočí oznámit policii. Kdyby tak neučinila, ohlašovací povinnost má i sama advokátka.

Kočí proto před ní o korupci nehovořila, protože se podle svých slov bála v tu chvíli jít na policii. Do čestného prohlášení tedy daly jen explicitně najevo, že peníze pocházejí od Víta Bárty. Slovo úplatek tam ale nezaznělo, připustila na dotaz Bártova obhájce Kočí.

Smlouvu o úschově peněz Kočí sepsala den po převzetí obálky od Bárty, tedy 30. března 2011. Je podle ní třístranná (podepsaná Kočí, advokátkou a tehdejší PR manažerkou VV Alenou Maršálkovou), aby finance nemohl jeden člověk vybrat.

"Chtěla jsem tou smlouvou deklarovat, že jsem si nikdy z těch peněz od Víta Bárty nechtěla nechat ani korunu," konstatovala Kočí.

Týž večer se také uskutečnila schůzka se Škárkou, který Kočí podle jejích slov informoval o své zkušenosti s obálkou od Bárty. Dohodli se na společném postupu a trestním oznámení, ale prý až po návratu Škárky ze služební cesty z Kazachstánu.

"Tu situaci jsme chtěli řešit vnitrostranicky na mimořádném zasedání a nikoli přes média," odmítla u soudu Kočí dřívější tvrzení vedení VV, že šlo o předem připravovanou akci směřující k puči uvnitř véček.

"Žádné peníze jsem od Bárty nepožadovala, úplatek jsem přijmout nechtěla, ale bála jsem se jít na policii," přiznala také Kočí.

"Toho 29. března jsem byla naprosto šokována a přiznávám, že jsem netušila, co mám přesně udělat. Vím, že mám oznamovací povinnost a rozumím tomu, že neznalost zákona nikoho neomlouvá a poslance už vůbec ne. Ale já jsem opravdu v tu chvíli vůbec nevěděla, co mám dělat, když se mě snažil podplatit ministr protikorupční vlády a stranický kolega," uvedla Kočí na dotaz soudu, proč místo na policii odnesla peníze do advokátní úschovny.

"Dnes už vím, že to nebyl ten nejsprávnější postup, ale já jsem ho v tu dobu považovala za správný," pokračovala Kočí.

Celou vyhrocenou situaci se Kočí podle svých slov snažila zachránit, stejně tak mínila zabránit vyloučení Škárky ze strany. Dokonce se prý sešla s Bártou na ministerstvu dopravy, kterému v té době šéfoval. Jenže tam prý za ním dorazil tehdejší 1. náměstek ministra vnitra Radka Johna Michal Moroz a "šeptal něco Bártovi do ucha". Kočí prý zjistila, že Moroz lídra VV informoval o tom, že Škárka míní podat trestní oznámení kvůli možné korupci a podle Kočí pak spolu řešili, kdo to bude vyšetřovat.

Následně už se Kočí dostala do těžké situace, kdy na ní začal tlačit sám šéf VV a zároveň ministr vnitra Radek John, který jí prý sdělil, že buď bude s nimi, nebo půjde proti nim, Škárku prý přitom označil za člověka, který se zbláznil, když tvrdí, že se jej snažil Bárta korumpovat.

Kočí na to reagovala slovy, že to samé udělal Bárta i jí a John po ní pak začal podle úterního vyjádření Kočí křičet.

"Byla jsem naprosto šokována, když mi ministr vnitra protikorupční vlády říká, proč jsem ty peníze uložila a nehodila je Bártovi na hlavu, místo aby řekl, proč jsem to neoznámila na policii," popsala Kočí rozhovor s Johnem.

"Já pod přísahou říkám, že nic takového, co tvrdí Bárta o tom, že překroutím půjčku v úplatek, jsem nikdy neřekla," uvedla u soudu Kočí. Doplnila, že i Bártova manželka Kateřina Klasnová ji během loňských vyhrocených dubnových dní osočila z toho, že šlo určitě o půjčku od Bárty, a vůbec ne o úplatek.

Kočí v úterý u soudu opakovaně odmítla, že by chystala puč ve straně, jak podle ní tvrdí Bárta a zmiňoval to i John. Kočí k tomu uvedla, že o situaci týkající se korupce pouze na osobní schůzce informovala premiéra Petra Nečase, protože to považovala za povinnost a o ničem víc se prý nebavili.

"Nikdy jsem žádný puč ve Věcech veřejných nechystala, chtěla jsme to řešit uvnitř poslaneckého klubu," ohradila se Kočí s tím, že nikdy z VV nechtěla odcházet, že ji sami vyloučili. Kočí zopakovala, že byla vždy vůči straně loajální a byla nedemokraticky bez osobní účasti z VV vyloučena.

Kočí tvrdí, že o korupci Bárty chtěli společně se Škárkou původně informovat členy strany až na výjezdním zasedání 7. a 8. dubna a nikoli to řešit přes média.

Bárta tvrzení o puči zopakoval po skončení výslechu Kočí. Puč prý někteří poslanci chystali na 7. dubna (zmíněné plánované výjezdní zasedání VV), čáru přes rozpočet jim ale Bárta podle svých slov udělal svoláním mimořádného jednání poslaneckého klubu i vedení strany už na 3. dubna, kde chyběl Škárka, i když ho prý zvali.

Na dotaz Bárty, v čem byly nedemokratické principy uvnitř strany, Kočí mimo jiné uvedla, že "všechna véčkařská referenda byla zmanipulována".

Hlasování probíhají na internetu mezi členy a příznivci strany.

Kočí v úterý soudu vysvětlovala, proč doteď odmítá zbavit mlčenlivosti dotyčnou advokátku, s níž v březnu 2011 sepsala ono čestné prohlášení o převzetí a odmítnutí peněz od Bárty. Advokátku prý mlčenlivosti zbavila pouze jedinkrát při podání vysvětlení na policii, ale poté prý tato právnička začala čelit útokům ze strany VV, a to dokonce z jejího vedení, tvrdí Kočí. Proto se prý rozhodla svou advokátku tímto způsobem chránit.

John prý na ni totiž podal dokonce stížnost k České advokátní komoře, ačkoli jako svědek nemohl vědět, o koho jde. Dokonce ve stížnosti doslovně citoval výpověď této advokátky, i když neměl a nesměl mít přístup do spisu, a to ani jako ministr vnitra.

Následně Kočí popisovala proslavenou nahrávku, ze které dokonce vznikla divadelní hra o "blonďaté bestii". Jde o rozhovor Kočí s moravskoslezským zástupcem VV Lukášem Víchem. Kočí u soudu tvrdí, že byla předem upozorněna jedním z poslanců strany na to, že by mohla být nahrávána a prý se také podle toho chovala.

"Očekávala jsem, že tou nahrávkou mě budou vydírat a bude použita pro vnitřní záležitosti, ale neočekávala jsem, že ji zveřejní," uvedla k tomu Kočí, kterou prý její kamarád Vích tímto jednáním zklamal.

Předseda senátu připomněl, že na nahrávce Kočí hovořila o přetahování poslanců z Věcí veřejných. "Popírám, že by do 29. března nějaká taková myšlenka či teorie, že bych někoho někam převáděla, existovala," poznamenala Kočí.

Na dotaz Bártova obhájce, zda stála za některým z úniků informací do médií, Kočí odpověděla, že někdy některým novinářům potvrdila určité informace. Nicméně odmítla, že by kdy komukoli předávala jakékoli nahrávky.

Kočí rovněž potvrdila, že si schůzky z té doby s Bártou nahrávala, ale u těch, kde nic zásadního nepadlo, záznam následně podle svých slov vymazala.

Kočí se rovněž vrátila k dění uvnitř VV a k údajné nabídce Bárty, že "je plně k dispozici" svým stranickým kolegům v případě finanční nouze.

„Bárta otevřeně na poslaneckém klubu poté, co byly členům Sněmovny sníženy platy, všem přítomným řekl, že jim dorovná tyto platy. On neřekl, že bude půjčovat peníze, ale dorovnávat. Byla jsem z této nabídky v šoku a řekla jsem mu, že to tak nemůže dělat," tvrdila v úterý Kočí, že už tehdy proti tomu kategoricky vystoupila. Ona prý byla se svým platem spokojená a žádné další peníze nepotřebovala. Prý se pak dozvěděla, že někteří její straničtí kolegové následně s Bártou peníze řešili.

K jednání v poslaneckém klubu, kde měla padnout Bártova údajná nabídka všem poslancům VV ohledně dorovnání platů, Kočí uvedla, že museli před uzavřeným jednáním odevzdat své mobily a že u dveří stála ochranka, která podle ní byla z ABL.

Kočí následně vyjmenovala ty, kterým ještě před oznámením na zastupitelství řekla o obálce od Bárty. Zmínila svého tehdejšího přítele a také například Lenku Andrýsovou. Kočí uvedla, že když o všem řekla Andrýsové, ta se jí snažila domluvit, ať to "s Vítkem nějak společně vyřeší". Ona jí prý ale vysvětlila svůj postup ohledně předání peněz do advokátní úschovny.

Adam Kožela, někdejší přítel poslankyně, uvedl, že o obálce od Bárty se dověděl den poté, co ji Kočí obdržela. "Nepamatuji se přesně, jaký ten komentář k tomu byl, ale předpokládám, že řekla, že šlo o úplatek," sdělil soudu Kožela.

Kočí u soudu potvrdila, že slyšela i četla o tom, že měla po Bártovi požadovat částku šest miliónů korun s tím, že mělo jít o úplatek a zmíněných 500 tisíc prý byla první splátka. Dozvěděla se, že tyto věci roznáší někteří poslanci VV. Například zmínila Janu Drastichovou v Moravskoslezském kraji, která o tom měla hovořit na tamním zasedání a Kočí prý na výroky Drastichové upozornili známí z tohoto kraje.

Členka soudního senátu se Kočí zeptala, proč neodešla sama ze strany a neopustila post poslankyně, když se podle svých slov neztotožnila s tím, co strana dělá. Kočí reagovala slovy, že se snažila demokratizovat VV a změnit tamní situaci. Vzhledem k tomu, že se to nestalo, zůstala nezařazenou poslankyní, protože prý nesouhlasí s nynějším směřováním véček.

Po krátké pauze začala klást otázky státní zástupkyně Hana Vrbová. První se týkala finanční situace Kočí v době vypuknutí obálkové aféry.

"Měla jsem tehdy snad 105 tisíc čistého měsíčně a z toho jsem platila jen leasing na auto ve výši asi 23 až 25 tisíc, zbytek byl pro mou osobní potřebu. Takže jsem měla velmi dobrou finanční situaci a neměla jsem nejmenší důvod si od někoho půjčovat. Naopak. Pouze jednou jsem si půjčila od svých rodičů 100 tisíc na zakoupení auta, ale po vstupu do Sněmovny jsem jim to velice záhy splatila," nastínila Kočí.

"Ve svých 27 letech mám jako poslanec velmi dobrý plat, bydlím v podnájmu placeném Sněmovnou, neměla jsem potřebu si nikde půjčovat," vrátila se Kočí na dotaz tentokrát Škárkova obhájce ke svým finančním poměrům v době převzetí obálky.

Žalobkyně mladé poslankyni připomněla, že v etickém kodexu Věcí veřejných je výslovně uvedena ohlašovací povinnost v případě nabídky úplatku. Člen VV má v tu chvíli vše podle Kočí oznámit vedení strany, v opačném případě bude okamžitě vyloučen. Pak se Vrbová ptala na údajné vydírání ze strany Bárty vůči některým lidem či politikům. Kočí připouští, že ona se osobně s vydíráním nikdy nesetkala, zažila prý jen "nepřímé ovlivňování".

Kočí na dotaz Bártova obhájce upřesnila, že podle etického kodexu měla případnou nabídku úplatku oznámit výkonnému místopředsedovi strany, kterým v té době byl Škárka, což ona podle svých slov učinila, takže se prý chovala přesně podle kodexu.

Škárka se ptal Kočí na podnikatele Romana Janouška a Tomáše Hrdličku. Poslankyně pouze potvrdila, že slyšela o jejich vlivu na VV a četla to v médiích.

"Já osobně jsem ale nikdy nebyla svědkem takovéhoto jejich jednání, takže nedokážu říci, jaká je jejich role ve Věcech veřejných," uvedla Kočí.

Kočí popsala i své vztahy s Bártou a Škárkou. O druhém řekla, že jsou od doby, kdy je vyloučili z VV, přátelé. Naopak co se týká Bárty, označila jejich vztah za čistě kolegiální. "Jako přátelský bych ho nikdy neoznačila, byl to vztah nadřízeného a podřízeného," poznamenala Kočí.

Do Věcí veřejných se Kočí podle svých slov dostala v únoru 2009 na inzerát, v němž se dočetla, že hledají politologa. Šla na konkurz a oznámili jí, že prý je vhodná uchazečka. Ještě týž den byla seznámena s neformálním lídrem strany a hlavním sponzorem VV Vítem Bártou. První pracovní schůzky se prý často konaly v sídle jeho ABL, později se strana přesunula do sídla ve Štefánikově ulici.

Před neuskutečněnými předčasnými volbami byla společně s dalšími nováčky oslovena, zda chce kandidovat, ale pod podmínkou formálního vstupu do VV. Souhlasila a měla původně kandidovat v Moravskoslezském kraji.

Na jaře 2010 jí Bárta řekl, že chce, aby byla členkou následného užšího vyjednávacího týmu o případné vládě, což se nakonec stalo. "Já jsem velmi ctila Víta Bártu a byla jsem mu vděčná za to, jakou mi dal šanci," poznamenala Kočí. Druhým dechem však dodala, že po volbách se vše změnilo a demokracie ve straně šla úplně stranou. Začal podle ní vládnout Vít Bárta.

Kočí připomněla, že předloni v říjnu vypukla aféra kolem sledování politiků firmou ABL. Bárta to tehdy odmítl jako lež, nicméně v lednu už důkazy zveřejnila média a Kočí nyní tvrdí, že byla jako předsedkyně poslaneckého klubu donucena veřejně hájit postoje strany prezentované Bártou, i když s tím nesouhlasila.

Obvodní soud pro Prahu 5 začal případ projednávat v pondělí. Přelíčení trvalo celý den a jednání jsou naplánována na celý týden. [celá zpráva]

Podle soudce nebude ani v pátek vynesen rozsudek a zřejmě nedojde ani na závěrečné řeči.

V pondělí vypovídali Škárka s Bártou. Vzájemně se obviňovali ze lží. Škárka například řekl, že Bárta dostal 200 miliónů od pražských podnikatelů Tomáše Hrdličky a Romana Janouška na volební kampaň a sumu jim měl vrátit "jinou formou", čímž se podle Škárky rozumí dohazování státní zakázek. Bárta to popřel. [celá zpráva]

Řekl také, že Bárta slíbil Radku Johnovi 150 000 měsíčně v případě, že se stane předsedou Věcí veřejných. John to označil za blábol.

Podle obžaloby dal Bárta úplatek Kristýně Kočí ve výši půl miliónu korun. Požadoval po ní, aby byla loajální a nekritizovala ho. Kočí peníze uložila u advokáta.

Peníze dostal i Škárka, ten ale část z nich využil, proto je obviněn.

Bárta se hájí tím, že ho oba politici požádali o půjčku a on jim vyhověl. Kočí se podle něj snažila zorganizovat puč ve straně.