Článek
Kvůli její nepříčetnosti sice žalobce trestní stíhání zastavil, nicméně podle informací Práva bude po soudu stejně jako rodiče zemřelého chlapce požadovat, aby Orlovou zavřel do detenčního ústavu.
A pokud by brněnští soudci žádostem vyhověli, je reálné, že už se Orlová z detence na svobodu nedostane do konce života.
V podobných ústavech, které jsou v ČR nyní v Brně a Opavě, sedí vesměs ti nejagresivnější vrahové a násilníci, často i sexuální devianti, kteří trpí různými psychickými poruchami. Sice je čeká léčba, nicméně fakticky v rámci ostrého vězeňského režimu.
Přísnější než doživotí
„V případě této konkrétní osoby je to přísnější než doživotní trest, protože u toho máte možnost podmíněného propuštění, ale u ní jsou důvody pro detenci takové, že je změna těžko očekávatelná, a tudíž to pro ni v podstatě znamená doživotí,“ řekl v neděli Právu důvěryhodný zdroj z justice.
Podle zjištění redakce proti jejímu možnému vyléčení a propuštění z ústavu hovoří znalecký posudek psychiatra, který je prý jednoznačný: žádné radikální zlepšení stavu nelze očekávat.
Zabezpečovací detence je, dá se říci, doživotní vězení svého druhu a ten člověk by neměl mít příliš šanci se odtamtud dostat
Přestože rodiče usmrceného mladíka nesouhlasili s tím, že státní zástupce zastavil stíhání Orlové, paradoxně její nepříčetnost a očekávané umístění do detenčního ústavu je pro ni fakticky nejpřísnějším možným trestem.
I kdyby totiž byla nakonec souzena a dostala třeba i doživotí, po dvaceti letech by mohla žádat o podmínečné propuštění. To ale u detenčního ústavu nejde.
Pamětní deska Petru Vejvodovi byla na budově žďárské školy odhalena 20. května 2015
„Ta zabezpečovací detence je, dá se říci, doživotní vězení svého druhu, je to možná přísnější než klasické vězení a ten člověk by neměl mít příliš šanci se odtamtud dostat,“ uvedl justiční zdroj Práva.
Stav Orlové sice pak musí podle zákona minimálně jednou za rok přezkoumat znovu soud a zjistit, zda je stále nebezpečná pro společnost, nebo může jít z detence domů.
Avšak podle již zmíněného posudku s velkou pravděpodobností dojde pokaždé ke stejnému závěru: Orlová musí zůstat za mřížemi. Existuje tedy jen minimální teoretická šance, že by se tato útočnice ještě kdy dostala na svobodu, obzvlášť za situace, kdy její loňský útok ve Žďáru byl již druhý v pořadí.
Otec zavražděného studenta Kamil Vejvoda u pamětní desky
Už v roce 2012 pobodala v havířovské škole vychovatelku a vzala si jako rukojmí dítě. Tehdy skončila jen v ústavu, odkud ji soud nakonec loni pustil do ambulantní léčby, za což nyní opavský soudce čelí kárné žalobě.
Druhé podobné rozhodnutí soudců už ale nelze nyní očekávat, obzvláště za situace, kdy si Orlová vlastně svou chorobu neuvědomuje, o čemž opět svědčí zmíněný znalecký posudek.
Už v okamžiku, kdy se loni dostala z léčebny domů, se prý změnil její pohled na celou situaci – neměla pocit, že je ještě nemocná, přestala brát prášky a prakticky nežila v realitě, nýbrž v bludu, tvrdí podle informací Práva experti.
