Volby jako byznys. Stranám půjde nejen o vliv, ale i o milióny od státu

Na finanční příspěvky od státu mají nárok už strany a hnutí, která získají alespoň 1,5 procenta hlasů. Ty dostanou z rozpočtu „na úhradu volebních nákladů” stovku za každý obdržený hlas. Dříve byla rozhodná hranice stanovena na tři procenta.

Od zisku tří procent mají politické subjekty nárok na každoroční šestimiliónový příspěvek na činnost. Za každou započatou desetinu procentního bodu nad tuto hranici se navíc částka zvyšuje o 200 tisíc korun, a to až do pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny.

Strany, které zůstanou přede dveřmi dolní komory parlamentu si tak ve volbách mohou maximálně přijít na deset miliónů plus sumu za získaný počet hlasů.

Na nejvyšší subvence se pochopitelně mohou těšit uskupení, která překonají zmíněnou pětiprocentní hranici a jejichž zástupci zasednou ve Sněmovně. Krom výše zmíněných mají nárok i na příspěvek na mandát, který činí 900 tisíc ročně.

Tyto příspěvky nyní čerpají ČSSD, hnutí ANO, KSČM, TOP 09, ODS, KDU-ČSL a Úsvit, který však v nadcházejících volbách nekandiduje. Stálý příspěvek, byť nižší - 6,4 miliónu korun, pobírá i Strana zelených za volební zisk 3,19 procenta. Příspěvky za hlasy dostali po minulých volbách také Piráti, Svobodní a Strana práv občanů.

Vedle příspěvků spojených se sněmovními volbami však stát vyplácí i další podporu v krajských či senátních volbách. Strany si tak ve výsledku přijdou na mnohem větší sumy než jen ty výše zmíněné. Celkem jim ročně stát vyplatí kolem půl miliardy, loni to například bylo 507 miliónů korun.

V roce sněmovních voleb je částka přibližně dvojnásobná, pohybuje se kolem miliardy korun. V minulém volebním roce 2013 stát poslal uskupením 954 miliónů.