Vojáci čekají na helmy, nevyšel ani čtvrtý nákup

Už to vypadalo, že se ministerstvu obrany podaří po několikaletém snažení nakoupit velké množství přileb od zbrojařské firmy STV Group, ale její helmy neprošly vojskovými zkouškami. A generální štáb teď musí improvizovat, aby neprůstřelné helmy měli aspoň vojáci v misích.

Vyzbrojovací sekce ministerstva obrany se snaží situaci zachránit, a proto oslovila firmu Argun, která skončila v tendru druhá na pásce. I přesto bude mít dodávka helem minimálně rok zpoždění. „V současné době jednáme s druhým v pořadí, a to je firma Argun,“ potvrdil Právu náměstek pro vyzbrojování Filip Říha.

Podle mluvčí generálního štábu Magdaleny Dvořákové se vojáci museli nepříjemné situaci přizpůsobit. „Máme plán B. Vojákům v misích, kterým prochází životnost přileb, dáme přilby Air Frame koupené pro výsadkáře, a jinak jsme schopni bez dodávky přileb vydržet do příštího roku,“ řekla Právu Dvořáková.

Air Frame jsou přilby od americké firmy Crye Precision. Ministerstvo jich pořídilo minulý rok 1500 pro výsadkáře bez výběrového řízení, protože jejich helmám skončila životnost. Jedna helma vyšla na 32 tisíc korun.

Ministerstvo obrany vypsalo velkou soutěž na nákup přileb už v roce 2015, ale tři výběrová řízení skončila nezdarem. Proto uspořádalo čtvrtou soutěž, po níž loni podepsalo rámcovou smlouvu na dodání helem se zbrojařskou firmou STV Group za 435 milionů korun.

Společnost porazila další firmy hlavně díky ceně. Ačkoli obrana původně počítala, že jedna helma vyjde na 20 tisíc korun, firma STV Group přišla s tím, že dodá helmy od chorvatského výrobce Šestan-Busch za 8600 korun za jeden kus, tedy za čtvrtinu ceny amerického výrobku. Kdyby to vyšlo, mohla mít armáda na několik let vystaráno, protože celkově mohla získat přes 50 tisíc helem.

Armáda si po podepsání rámcové smlouvy objednala prvních 14 500 kusů. Dodány měly být už letos na začátku roku, ale problém nastal při vojskových zkouškách. „Přilba nesplnila parametry v komfortu nošení a v kombinaci s přístroji nočního vidění,“ řekl náčelník generálního štábu Aleš Opata minulý týden poslancům branného výboru.

Důvodem nespokojenosti bylo, že armáda chtěla nejen ochranu proti střelám, ale i proti pádu tvrdých předmětů. „Je to podle normy, která vzešla ze zkušeností z bojových operací, a ta říká: Nestřílí se jenom do hlav vojáků, ale v zastavěných oblastech na ně padají cihly a kameny,“ hájil zadání armády Opata.

Podle STV Group se snažili vojákům vyjít vstříc, ale požadavek armády byl těžko splnitelný. „Má-li přilba pohltit kinetickou energii tak, jak je požadováno, musí být v přilbě umístěn poměrně tuhý a vysoký temenní polštářek. Toto řešení ale logicky snižuje komfort nošení přilby,“ sdělil Právu ředitel firmy Jan Děcký. Dodal, že se neztotožnili se závěry vojskových zkoušek a chystají se bránit.

Za firmu se postavil poslanec ANO Pavel Růžička. „Je nešťastné, že armáda odstoupila od smlouvy jen kvůli tomu, že někdo měl subjektivní pocit, že se mu přilba nelíbí nebo ho někde tlačí,“ řekl Právu.

Nákup výstroje je dlouhodobě bolavou patou ministerstva obrany. Nákupy maskáčů nebo neprůstřelných vest se táhly roky a vojáci si museli často pořizovat vybavení v army shopech. Stejnokrojů je už dostatek.

U balistických vest se podařilo obraně zalepit nejhorší díry. Letos měla armáda dostat další z velké zakázky na dodávku osmi tisíc vest za 478,2 milionu korun, kterou vyhrály firmy Fenix Protector a W.A.R. Defender.

Kvůli chybě v zadávací dokumentaci – místo 2,5 milimetru se v dokumentech objevilo 25 milimetrů – skončila málem i tato zakázka pod stolem. „Ve specifikaci vznikla chyba v desetinné čárce u tloušťky destičky, na kterou se má věšet příslušenství. S dodavateli se ale snad nalezlo schůdné řešení, aby materiál splňoval parametry,“ poznamenal Právu mluvčí obrany Jan Pejšek.

Dodal, že vesty už prošly kontrolními zkouškami a teď je čekají vojskové zkoušky.