Vnitro už připravilo zákon k blokování škodlivých webů

„Ministerstvo vnitra připravilo návrh legislativního nástroje, který by jako krajní řešení mohl umožňovat blokaci některých informačních zdrojů,“ sdělil včera Právu mluvčí ministra vnitra Jakub Veinlich. Připravovaný zákon je podle něj nutné politicky prodiskutovat v rámci vládní koalice i opozice tak, aby na něm byla široká shoda.

Návrh zahrnuje jak samotné vypínání webů, tak oslabení jejich dosahu k dalším čtenářům, aby se případná propaganda nemohla snadno šířit internetem. Zástupci vnitra zatím návrh zákona nechtějí blíže specifikovat, nepotvrdili ani termín, kdy půjde k širšímu připomínkovému řízení. Resort chce vládě v následujících týdnech alespoň předložit také dokument s doporučením pro různé orgány státní správy, který pracuje s nerepresivním opatřením v boji proti dezinformacím.

První podobu zákona již probírali také čeští poslanci. „Vypínání dezinformačních webů bylo diskutováno jak na bezpečnostním výboru, tak na jiných plénech,“ potvrdil včera Právu člen tohoto poslaneckého výboru Šimon Heller (KDU-ČSL).

„Jsem přesvědčen, že pokud tu prokazatelně fungují weby napojené na Rusko a šíří dezinformace, tak je v pořádku, že budou vypnuty. Rusko na českém území z hlediska dezinformačních kampaní dlouhodobě působí a je pro ČR rizikem,“ dodal poslanec.

Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) se k tématu povede dlouhá diskuse. Případné vypínání webů by bylo podmíněno podrobným odůvodněním ze strany bezpečnostních složek.

„Musela by to být jasně doložená fakta, že se jedná nejen o názor nebo lež, ale i o strategicky nebezpečnou informaci. To musí potvrdit orgány, které se bezpečnosti České republiky věnují,“ řekl minulý týden v ČT Rakušan.

„Pokud stát má zjevně zájem dezinformační weby vypínat, tak ať na to přijme proces, ve kterém prokáže, že takový server je škodlivý, a je možné se v něm odvolávat nebo něco dokazovat. Aby to nevznikalo zcela za zavřenými dveřmi,“ konstatoval právník Miroslav Crha ze sdružení právnických osob Frank Bold.

Opatření by se kromě webových stránek mělo podle analytika Centra pro politiku a společnost Romana Máci zaměřit také na konkrétní osobnosti, které figurují na sociálních sítích a jež sledují tisíce lidí. Do veřejného povědomí se někteří dostali například na začátku roku v souvislosti s útoky na covidové autority.

„Stát by měl být aktivnější vůči profesionálním dezinformátorům, kteří pracují pro agresivní režim a sami sebe titulují jako aktivisti nebo nezávislí novináři. Někteří to dělají na základě finančního zájmu,“ popsal Máca.

Vojenské zpravodajství se uchýlilo k doporučení vypnout některé stránky na konci února, tedy v době propuknutí války na Ukrajině. Argumentovalo, že šířené dezinformace jsou ohrožením bezpečnosti státu.

V této souvislosti podaly žalobu neziskové organizace Otevřená společnost a Institute H21. Postup státu byl podle nich nezákonný. Usilují také o vydání předběžného opatření, které by ministerstvu nakázalo zdržet se podobných zásahů.

„Nejde však o útok na ministerstvo, ale o způsob, jak do řešení nepřijatelného zásahu do občanských práv zapojit vedle výkonné moci také moc soudní,“ uvedl mluvčí Institute H21 Vojtěch Šrámek.

Osm webů deaktivovalo sdružení CZ.NIC, které spravuje české domény. Opatření ovšem již není podle vládních představitelů potřebné, spolek proto weby po třech měsících znovu 25. května aktivoval.

„Efektivita blokace domén do značné míry pominula a nemá takový smysl. Několik týdnů (po zahájení války) byl zásah dezinformací nižší, to byla důležitá doba,“ uvedl vládní koordinátor proti dezinformacím Michal Klíma.

V odpovědi na písemnou interpelaci poslance Patrika Nachera (ANO) napsal premiér Petr Fiala (ODS), že vypínání webů bylo pouze dočasným řešením.

Zákon by tak počítal s jasným postupem při podobných krizových scénářích a zavedl by transparentní pravidla.

„Vláda k tomu vyzvala ve svém obecně formulovaném usnesení a je daným organizacím vděčna, že postupovaly tak, jak postupovaly. Současně je vládě jasné, že jde o přechodné opatření,“ odpověděl v interpelaci předseda vlády.

Spolu s českými dezinformačními weby byla deaktivována i Ruskem provozovaná zpravodajská síť RT (Russia Today) a Sputnik. Nařídila to Evropská rada v souvislosti s uvalením sankcí na začátku března.