Článek
Právu to potvrdily dva dobře informované zdroje. Armádní tajná služba aktivitu v dané lokalitě v Praze 6 podle jednoho z nich vysvětlila akcí související s jinou budovou ve stejné ulici, háček je ale v tom, že ve fotoaparátu měl důstojník mít jen snímky okolí objektu obývaného ministrem vnitra.
Ten nechtěl celou událost jakkoliv komentovat a na otázky Práva neodpověděl. Z Chovancova bezprostředního okolí nicméně neoficiálně zaznívá, že aktivitu tajné služby si ministr vyložil jako snahu o svoje sledování.
„Budova, která měla být oficiálně předmětem zájmu vojáků, je na druhém konci ulice a na pořízených fotkách na rozdíl od detailů kolem vládní vily vůbec nebyla,“ poznamenal v této souvislosti zdroj Práva.
Co přesně armádní zpravodajci v okolí pražského místa pobytu ministra žijícího jinak trvale v Plzni minulý týden dělali, není jasné. Šéf vojenské tajné služby Jan Beroun odmítl celou situaci stejně jako Chovanec jakkoliv komentovat.
Prověří to útvar proti dezinformacím? vtipkuje Stropnický
„Spekulace o sledování ministra Chovance vojenskou rozvědkou jsou absurdní. Přesto jsem inicioval svolání stálé sněmovní komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství, aby tento médii prezentovaný 'incident' vyšetřila,” reagoval Stropnický.
Vojenské zpravodajství podle něj na Praze 6 plnilo své úkoly, k nimž mělo všechna potřebná povolení. „V tomto ohledu bude velmi snadno doložitelné, a to z důvodu průkazné zpětné kontroly, že podobná tvrzení jsou naprostou nepravdou,” dodal.
Podle Stropnického by zpráva mohla být pokusem o Chovancovo mediální zviditelnění před víkendovým sjezdem sociální demokracie. „Moc bych si přál, aby tuto zprávu prověřil i útvar proti dezinformacím při ministerstvu vnitra,” rýpl si ministr obrany.
Spory už od kauzy Libanon
Mezi vojenskou tajnou službou a Chovancem panuje značné napětí již delší dobu a souvisí mimo jiné s kauzou pětice Čechů unesených v roce 2015 v Libanonu. Mezi nimi byl na oficiální misi i vojenský zpravodajec Martin Psík a podle některých odborníků by se únos nemohl stát, kdyby mezi armádní rozvědkou a tou civilní spadající pod ministerstvo vnitra fungovala standardní spolupráce.
Na jedné straně stojí tvrzení vojáků, podle kterých jim civilní služba (ÚZSI - Úřad pro zahraniční styky a informace - pozn. red.) zatajila klíčové informace. Na straně druhé pak je verze ÚZSI, podle které neměli civilní špióni od vojenských kolegů žádné informace o tom, že by se do Libanonu chystali vyslat svého člověka.
Právě s odkazem na selhání komunikace mezi službami v této kauze související s citlivým procesem vydání Libanonce Alího Fajáda z české vazby do jeho domovské země ostatně Beroun na rozdíl od běžných zvyklostí nebyl dodnes coby šéf tajné služby povýšen do hodnosti generála.
Dozvuky kauzy Česká pošta
Chovanec navíc podle informací Práva nemůže vojenské tajné službě odpustit také její údajné napojení na korupční kauzu kolem České pošty. V té měl středočeský sociální demokrat Kamil Choc podnikateli Lukáši Čadkovi podle jím tajně pořízené nahrávky slibovat, že za milión pro Chovance a dva milióny pro stranu zařídí u ministra vnitra urovnání jeho obchodních sporů s poštou spadající pod ministerstvo.
Policie následně obvinila Čadka i Choce, ministra vnitra nicméně očistila s tím, že o údajné žádosti o úplatek nic nevěděl. Chovanec přitom podle zákulisních informací Práva vojenské službě vyčítá, že se do šíření nahrávky namočila.
Ostatně ministr předloni v souvislosti se svou úspěšnou žádostí o svolání Bezpečnostní rady státu na téma kauzy kolem České pošty veřejně mluvil o tom, že kromě Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, se na ní podílela i další tajná služba.