Článek
Například hlavní město Praha získalo pro letošní rok v rámci dotací na zajištění obecné sociální práce pouhých 17 milionů, přičemž nutná částka na pokrytí veškerých služeb je zhruba 90 milionů. Na situaci, která je podle ní alarmující, upozornila pražská radní Milena Johnová (Praha sobě).
„Ministryně Maláčová (Jana Maláčová, ministryně práce z ČSSD - pozn. red.) nám minulý týden sdělila, že vláda rozhodně nepočítá s dofinancováním letošního propadu a pro příští rok prý obce nemají počítat s vůbec žádnou dotací na výkon sociální práce s dospělými lidmi. Dále vláda zkrátila dotaci o 250 milionů na výkon sociálně-právní ochrany dětí a pro příští rok plánuje škrty v téhle oblasti až o 50 procent,“ uvedla pro Právo Johnová.
Snížit dotace o polovinu může vést k vážnému riziku, že tisíce dětí zůstanou bez pomoci.
O peníze by tak přišly především odbory sociální péče (OSPOD), které z těchto peněz platí sociální pracovníky, kterých není dostatek.
„Jen vloni pomohly OSPOD ochránit více než 9000 týraných, zneužívaných anebo zanedbávaných dětí. Nedá se to ničím omluvit, snížit dotace o polovinu může vést k vážnému riziku, že tisíce dětí zůstanou bez pomoci,“ řekla Johnová, podle které hrozí propouštění.
Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) se pro Lidové noviny vyjádřila, že se zatím jedná pouze o interní jednání vlády o rozpočtu a že bude za peníze do svého resortu bojovat.
Škrty nesou nelibě i neziskové organizace. Například společnost Sananim, která se zabývá léčbou drogově závislých, dostala od MPSV na dotacích skoro o tři miliony méně než loni.
„Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná o jedinečná rezidenční zařízení, není možné ani eticky přípustné, aby byly léčebně resocializační programy na dva měsíce v roce přerušeny, případně redukovány pouze na zdravotní služby,“ uvedla mluvčí Sananimu Agáta Jankovská.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla, že chce po MPSV inventuru těchto výdajů na sociální péči, aby pak mohl být rozpočet dokončen.
Potíže má i domácí péče
Takřka před kolapsem je údajně ale i systém domácí zdravotní péče, a to rovněž kvůli nedostatku financí. Na ten otevřeným dopisem upozornilo ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) několik organizací. Upozorňují, že oproti zdravotním sestrám v nemocnici, jejichž průměrná mzda dosahuje 43 tisíc korun, si sestra v domácí péči přijde zhruba na 25 tisíc korun. Pracovníci v domácí zdravotní péči jsou placeni z úhrad zdravotních pojišťoven.
„To je zjevný výsměch odborné práci našich sester a rozhodně nezajistí stabilitu segmentu domácí zdravotní péče. Je třeba postavit se čelem i k současné situaci, kdy domácí zdravotní péče kolabuje právě v důsledku tvrdě nastavené úhradové vyhlášky minulých let,“ píše se v dopise, pod kterým je podepsaná Asociace domácí péče ČR, Charita ČR a další organizace.
„Nebýt domácí péče, musel by stát vystavět alespoň deset dalších nemocnic, jež by se při krachu domácí zdravotní péče musely podstatně dráž o tyto pacienty postarat,“ píší poskytovatelé domácí péče ministrovi.
Vojtěch po nástupu deklaroval, že rozvoj domácí péče je jeho prioritou, podle aktuálního vyjádření ministerstva zdravotnictví se ovšem musí poskytovatelé domácí péče dohodnout na zvýšení úhrad s pojišťovnami sami.
„Ministerstvo zdravotnictví si je vědomo toho, že domácí péče byla v minulosti výrazně podfinancována. V roce 2018 však ministerstvo zdravotnictví pod vedením ministra Adama Vojtěcha od začátku jasně deklarovalo, že nebude upřednostňovat žádný segment před ostatními a kladlo důraz na uzavření dohod mezi poskytovateli a zdravotními pojišťovnami,“ napsala Právu mluvčí ministerstva Gabriela Štěpanyová.