Článek
„Rozhodli jsme o tom, že na dobu jednoho roku navrhneme zmrazení platů všem ústavním činitelům. Ministerstvo práce a sociálních věcí už připravuje příslušnou novelu zákona,“ oznámil Fiala.
Konkrétně se to tedy bude týkat prezidenta, senátorů, poslanců, členů vlády, ústavních a dalších soudců, vedení Nejvyššího kontrolního úřadu a členů Bankovní rady ČNB. V širším pojetí případně i zastupitelstev.
Zmrazení platů vrcholných politiků navrhoval již na sklonku minulého období expremiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, a to na pět let. Současná vládní většina to však tehdy odmítla s tím, že jde o předvolební populismus.
Babiš nyní obdobný tisk předložil pro období mezi lety 2022 a 2026 jako poslanecký návrh.
„Pokládáme za přirozené, že ve chvíli, kdy ve státní sféře nerostou platy s výjimkou těch, co bojují proti covidu, neporostou ani platy ústavních činitelů,“ vysvětloval na brífinku Fiala.
Tisková konference vlády
Ve státní sféře se zvýší platy jen někomu
Vláda se totiž současně dohodla na částečném zvýšení platů ve státní sféře. „Na takovém zvýšení, které zohledňuje stav rozpočtu a to, co nás čeká v příštích měsících,“ zdůrazňoval premiér.
Fiala uvedl, že se vláda vzhledem k pandemické situaci rozhodla zvednout platy zejména těm, kteří bojují proti covidu-19 v první linii.
Policistům, vojákům a hasičům proto narostou platy o 700 korun do tarifní složky. Podobně mají růst platy pracovníkům v sociálních službách. Dále mají vzrůst platy zdravotnickým pracovníkům o šest procent a pedagogickým pracovníků v regionálním školství o dvě procenta.
Naopak žádné peníze navíc nedostanou státní úředníci, tedy zaměstnanci finanční správy či úřadů práce.
Jurečka by ponechal růst platů ve veřejné sféře podle Babišovy vlády
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) přitom původně podporoval zachování plošného růstu platů o 1400 korun, jak v listopadu navrhla minulá vláda ANO a ČSSD. Proti tomu se však od počátku stavěl nový ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).