Článek
„Fakticky se tím ČR zařadila mezi osm zemí EU, které se rozhodly podporovat tento segment i na úrovni vládního, legislativního charakteru. Tím se vytváří možnost podpory přímými i nepřímými formami podpory," uvedl v pondělí na tiskové konferenci po jednání vlády Havlíček.
Rodinným podnikem je rodinná obchodní korporace nebo rodinná živnost, zněla navrhovaná definice. V dokumentu je popsán rozdíl mezi oběma pojmy i to, kdo je považován za člena rodiny.
Mnohé rodinné podniky v Česku stojí nyní před první porevoluční výměnou generací. Podnikatelé, kteří založili firmy po roce 1989, se rozhodují, zda je nechají dětem, předají odbornému managementu, či prodají.
Problematiku rodinných podniků řešila dva roky na ministerstvu průmyslu pracovní skupina zástupců ministerstev spravedlnosti, financí, zemědělství a ministerstva pro místní rozvoj a také Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR). Na základě analýzy ministerstva spravedlnosti došli k závěru, že v první fázi bude nejlepším řešení nelegislativní úprava. V další fázi se připraví ukotvení do právního řádu.
Definice má být závazná pro všechny členy vlády a představitele orgánů státní správy i soukromé subjekty, píše se v návrhu. Na dokumentu podle Havlíčka pracoval i spoluautor občanského zákoníku, právník Bohumil Havel.
"Vnímáme rodinné podnikání jako základ a páteř ekonomiky, které ji drží i v těžkých časech, kdy velké korporace odejdou pryč. Zbavit se něčeho, co zakládal váš děda, je těžší, než když k tomu vztah nemáte," řekl dříve pověřený předseda AMSP Zdeněk Tomíček.
V novém občanském zákoníku je pojem rodinný závod vymezen. Česko navíc patří mezi státy s nulovým zdaněním přechodu i převodu rodinného podnikání. Tím se řadí mezi nejvstřícnější státy světa. Nová definice je ale podle Tomíčka nutná, protože by podpora nebyla možná. Ministerstvo průmyslu kvůli tomu uvažuje o podpoře převodu rodinných podniků na stávající zaměstnance (management buy-out) formou zvýhodněných záruk v programu Záruka 2015 až 2023. Řešit to mají i jiné resorty, například u zaměstnávání rodinných příslušníků, podpory podnikání na venkově, benefitů spojených s reinvesticí vlastního kapitálu do dalšího podnikání a udržení rodinných firem.