Článek
„Ministerstvo zahraničních věcí dávalo na vládu doplněnou informaci týkající se globálního paktu. Mohu potvrdit informaci, že vláda se rozhodla, že Česká republika se k tomuto paktu nepřipojí,” řekl na tiskové konferenci po jednání vlády ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Stanovisko dostanou na stůl poslanci, kteří kabinet usnesením vyzvali, aby je o postoji Česka ještě před konferencí informoval.
Vládě vadí, že úmluva nezahrnuje některé české priority, například jasné rozlišení typu migrantů.
„Hlavními prioritami, které ČR prosazovala, jsou proklamování právní nezávaznosti a suverenity států rozhodovat o tom, koho a za jakých podmínek vpustí na své území v souladu s národním právem, jasné rozlišování v zacházení mezi legálními a nelegálními migranty, potvrzení závazku zemí původu přijmout zpět své občany a mechanismus pro sledování implementace kompaktu bez nových institucí a nákladů.“ To je část argumentace české diplomacie. A pakt OSN podle dokumentu MZV už vůbec neobsahuje hlavní princip, tedy že nelegální migrace je nežádoucí.
Kritiků přibývá
Česko prosazuje zásadu, že v první řadě je potřebné efektivně zamezit pokračování nelegální migrace a až poté hledat cesty pro větší legální migraci. Vláda podle dokumentu připouští, že v legální migraci spatřuje prostředek pro doplnění chybějících profesí pro domácí trh práce.
Pakt naopak podle stanoviska ministerstva zahraničí stírá rozdíly mezi legálními a nelegálními migranty, a tím podněcuje k větší migraci, včetně migrace nelegální. Vedle toho jasně nedefinuje základní pojmy, co je a není legální a nelegální migrace.
Odmítnutím paktu dává ČR jasně najevo, že bude i v budoucnu sama rozhodovat o tom, koho a za jakých podmínek na své území vpustí
Takový je výčet argumentů, o něž se opírá ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), který v uplynulých dnech dal najevo nesouhlasné stanovisko členů vlády za soc. dem. Připojil se tak k postoji premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten před několika dny ve Sněmovně prohlásil, že Česko od chystaného paktu odstoupí stejně jako Rakousko či Maďarsko, což učinily už loni Spojené státy.
Nově se ukazuje, že ke kritikům se připojují také třeba Bulharsko, Polsko, Itálie, Japonsko, Austrálie nebo Švýcarsko.
„My nebudeme přijímat žádné nelegální migranty a to platí,“ řekl už dříve premiér Babiš s tím, že právě proto odmítá pakt, který stírá rozdíly mezi legální a nelegální migrací. Migrace není lidské právo, zdůraznil Babiš. Pakt podle něj sice lidem dává obecné právo na migraci, už ale neřeší, jestli pak migranti budou u nás mít právo pracovat, chodit do školy nebo pobírat sociální dávky.
Premiér Andrej Babiš na mírovém fóru v Paříži
„Odmítnutím globálního paktu dává ČR jasně najevo, že bude i v budoucnu sama rozhodovat o tom, koho a za jakých podmínek na své území vpustí a koho ne,“ řekl Babiš Právu. Obdobně se vyjádřil také ministr Petříček. „Naše pozice platí,“ sdělil Právu s tím, že Česko se ke Globálnímu kompaktu pro bezpečnou, řízenou a legální migraci nepřipojí.
Babišův Úřad vlády navíc připomíná, že pokud by se OSN soustředila víc než na migraci na snižování válečného napětí mezi státy, což je jejím primárním účelem, a cílila své aktivity na snižování nákladů na zbrojení, tak by se peníze vydávané na válečný průmysl daly použít jinak. A to na přímou pomoc zemím sužovaným válkami, které jsou primárně příčinou masivní migrace.
Celosvětové náklady na zbrojení představují částku 1,739 bilionu dolarů (39 bilionů korun) a trvale rostou, zdůraznil Úřad vlády, přičemž tento argument připomněl Babiš v rámci své víkendové návštěvy Francie.
