Článek
„Dosavadní mnohaměsíční průběh zakázky provázely opakující se spekulace a pochybnosti. Ty nevyvrátila ani mnou zřízená nezávislá komise. Proto jsem se rozhodl dosavadní zadávací zřízení zrušit,“ sdělil Právu Metnar.
Dodal, že armáda nutně nové mobilní radiolokátory potřebuje. „Proto jsem navrhl vládě nejrychlejší možný postup, tedy přímý nákup MADR od izraelské vlády,“ poznamenal Metnar.
Původně obrana vybírala mezi švédským radarem Giraffe 4 a izraelským radarem od firmy Elta ELM-2084 a komise vybrala izraelský systém. Smlouvu měl podepsat již ministr obrany Martin Stropnický, ale kvůli volbám na podzim 2017 to neudělal. Jeho nástupkyně Karla Šlechtová (oba ANO) nechala výběr radaru prověřit a poté prošetřit vojenskou policií. Metnar po nástupu do funkce řekl, že smlouvu, aniž by policie případ uzavřela, nepodepíše.
Největší nákup v historii
Vláda také souhlasila s pořízením 210 pásových bojových vozidel pěchoty BVP až za 53 miliard korun. Po Novém roce by měla obrana oslovit čtyři zbrojařské koncerny, aby poslaly své nabídky.
Už na začátku září ministerstvo rozhodlo, že přichází v úvahu pouze britský BAE Systems (CV-90), španělský General Dynamics European Land Systems (Ascod) a dvě německé společnosti PSM (Puma) a Rheinmetall Landsysteme (Lynx).
Kromě nejnižší ceny a splnění technických parametrů budou muset zbrojaři také splnit třetí podmínku, tou bude přenést podstatnou část výroby a servisu do Česka, konkrétně do Vojenského opravárenského podniku VOP CZ v Novém Jičíně, což je státní podnik zřizovaný ministerstvem obrany.
Všechny čtyři firmy již podepsaly s VOP CZ dohodu, že pokud vyhrají, budou se státním podnikem spolupracovat. Teď je otázkou, do jaké míry.
Jednou ze základních technických podmínek bude, aby se do vozidla vešlo 11 vojáků - řidič, velitel, střelec, dva specialisté a šest vojáků výsadku.
Armáda požaduje 210 strojů v sedmi variantách. Nejvíce bude bojových obrněnců, dále vozy pro velitele, průzkumné, ženijní, zdravotní, vyprošťovací vozy a dělostřelecká pozorovatelna.
Vozidla by měla být vybavena posádkovou věží a také kanónem ráže minimálně 30 mm. Dále by měly být vyzbrojeny kulometem a protitankovými střelami.
Titus napodruhé
Vláda také znovu posvětila nákup 62 česko-francouzských obrněnců Titus pro českou armádu za 5,7 miliardy korun. Součástí kontraktu by měl být servis na prvních pět let za 950 miliónů korun.
Zakázku již loni v červenci poprvé odsouhlasil Sobotkův kabinet, ale nákup se několikrát zkomplikoval. Titus je obrněnec francouzské firmy Nexter, který využívá podvozky 6x6 české firmy Tatra. Zakázku pro českou armádu měla původně dostat právě tatrovka, ale vyjednávání se loni zasekla na tom, že ministerstvo obrany po tatrovce začalo chtít, aby předložila bezpečnostní prověrku.
Tradiční výrobce nákladních aut pro českou armádu patřící do holdingu CSG ale prověrku nemá. Ministerstvo proto akceptovalo její návrh, že obrněnce armádě dodá pardubický výrobce radarů Eldis, také člen konsorcia, který potřebnou prověrku má k dispozici a který získal i licenci od francouzského výrobce.