Článek
Nyní se tedy soudy musí při rozhodování řídit konkrétními okolnostmi jednotlivých kauz a dřívější judikaturou.
Pokud by zákonodárci nechtěli ponechat plnou rozhodovací kompetenci soudům, musejí zapracovat hodnoty "většího než malého množství" přímo do trestního zákoníku, třeba ve formě přílohy. "My ale nic takového nedoporučujeme nebo nevnucujeme, protože si myslíme, že je v moci soudů, aby tyto věci řešily," řekl novinářům ústavní soudce zpravodaj Jiří Nykodým. Samotná formulace "větší než malé množství" v zákoníku zůstává.
Již rozpracované případy se ještě dokončí podle dosavadní úpravy. Nález Ústavního soudu vstoupí v platnost dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy za několik dní, a nedotknou se starších kauz.
Podle vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové se budou drogové delikty posuzovat jako před rokem 2010. [celá zpráva]
Změnu spustil liberecký případ
Návrh podal Okresní soud v Liberci. Ten konstatoval, že zmocňovací ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem a porušuje právní zásadu, podle které nelze uložit žádný trest bez opory v zákoně. Vládní nařízení je norma nižší právní síly, a tak údajně nemůže zakládat trestnost činu.
Konkrétně se liberecký okresní soud zabýval případem ženy, která byla obžalovaná z přechovávání pervitinu. Pro rozhodnutí o trestnosti je také v její kauze klíčové posouzení, zda měla "větší než malé množství" drogy. Kvůli pochybnostem o ústavnosti právní úpravy přerušil okresní soud řízení a obrátil se na Ústavní soud. Nyní by se měl k případu vrátit.
Napadené ustanovení trestního zákoníku přesně říkalo, že vláda nařízením stanoví, "jaké je množství větší než malé" u drog a jedů. V zákoníku totiž přesně vymezené hodnoty chybí. Návazné vládní nařízení platilo od ledna 2010. Například u pervitinu stanovovalo jako větší než malé množství dva gramy, u kokainu gram, u hašiše pět gramů.