Vizitky zadržených: exposlanci ODS i profesionální vojáci

Původní profesí účetní se kolem politiky pohybuje od roku 1996, kdy se stala sekretářkou v karlovarském krajském sdružení ODS. Od listopadu 1996 působila osm let jako asistentka senátora Vladimíra Kulhánka, působila zároveň jako oblastní manažerka občanských demokratů v Karlových Varech. Před osmi lety přesídlila do Prahy, kde se stala provozní šéfkou v hlavní kanceláři ODS. Po volbách v roce 2006 si ji tehdejší místopředseda strany Petr Nečas vzal s sebou na ministerstvo práce, kde vedla jeho kancelář. Do stejné funkce, ovšem na úřadu vlády, zamířila po půlročním intermezzu na ministerstvu obrany Nagyová poté, co se Nečas stal v létě 2010 premiérem. Loni v lednu vzbudilo pozornost zveřejnění výše odměn, které Nagyová dostává, což Nečas označil za politický útok.

Vůdce někdejší „rebelie“ ODS byl spojován s bývalým předsedou ODS Mirkem Topolánkem a platil za největšího vnitrostranického kritika premiéra Petra Nečase. Animozity obou mužů eskalovaly v roce 2010, kdy Tluchoř i díky Nečasově intervenci neobhájil funkci předsedy poslaneckého klubu ODS. Nečas také o rok později lobboval za to, aby se Tluchoř nestal předsedou středočeské ODS, ve prospěch Petra Bendla. Na podzim 2012 se Tluchoř stal neformálním vůdcem šesti poslanců ODS, kteří odmítli podpořit vládní daňový balíček. Po několika měsících bojů a vyjednávání uvnitř poslaneckého klubu ODS se on a dva další poslanci rozhodli složit mandát, členy strany ale zůstali. Tluchoř je členem ODS od roku 1996. Ve Sněmovně zasedl jako náhradník v roce 2004. Po jeho odchodu zaujal jeho místo v poslanecké lavici dnes za korupci uvězněný Roman Pekárek.

Další z někdejších vzbouřenců v ODS měl kdysi velmi blízko k místopředsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi, jemuž dělal na ministerstvu financí prvního náměstka. V květnu 2010 byl jmenován ministrem zemědělství a v říjnu ho premiér Petr Nečas odvolal. Spekulovalo se, že ve vládě skončil proto, že patřil k „protinečasovské“ opozici, která se formovala právě ve středočeské ODS. Byl nahrazen loajálním Petrem Bendlem. Fuksa byl jedním ze skupiny rebelů, kteří se na podzim 2012 rozhodli nepodpořit daňový balíček, a nakonec rezignoval na mandát. Loni v listopadu překvapivě kandidoval na kongresu ODS na předsedu strany proti premiéru Nečasovi; získal hlasy téměř třetiny delegátů. V lednu zasedl do představenstva státního Českého Aeroholdingu. I vládní politici, například předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, později uváděli, že post v Aeroholdingu byl pro Fuksu odměnou za to, že odchodem ze Sněmovny umožnil vládě přežít.

Jeden z nejvlivnějších zákulisních hráčů ODS. Spojenec expremiéra Mirka Topolánka. Jeden z klíčových vyjednavačů v dobách, kdy se zachraňovala jeho vláda po skandálu Jiřího Čunka na začátku roku 2009. Bývalý poslanec z trojice rebelů, kteří odešli ze Sněmovny poté, co odmítli podpořit balíček, se policejní razii vyhnul. Šnajdr, člen středočeské ODS od roku 1993, byl před nástupem do Sněmovny v roce 2010 prvním náměstkem ministra zdravotnictví Tomáše Julínka a od roku 2006 byl předsedou správní rady VZP. V této roli se stával často terčem opozice, která žádala jeho odchod kvůli kauze IZIP. Loni na tuto funkci rezignoval. Poté, co složil mandát poslance, získal místo jako šéf dozorčí rady společnosti Čepro.

Původně kariérní voják narozený na Slovensku strávil většinu své aktivní služby u výsadkářů v Prostějově. Zúčastnil se mise během první války v Perském zálivu, v letech 2004 až 2006 velel českému kontingentu výsadkářů v Afghánistánu. Má za sebou působení ve spojeneckém štábu v Belgii a od roku 2002 vedl pět let elitní 601. skupinu speciálních sil v Prostějově. V roce 2007 se stal šéfem Vojenského zpravodajství a v čele armádní rozvědky vydržel více než pět let. V roce 2006 byl povýšen na brigádního generála, v roce 2008 na generálmajora, o rok později na generálporučíka. Páleník se stal nejmladším generálporučíkem v historii. Tato raketová kariéra je přičítána blízkému vztahu s bývalým ministrem Martinem Bartákem. Od listopadu 2012 řídí Správu státních hmotných rezerv.

Ředitel Vojenského zpravodajství, minulý rok nahradil ve funkci Ondreje Páleníka. Od studií na vojenské vysoké škole v roce 1992 sloužil u speciálních průzkumníků v Prostějově. V roce 2006 se stal velitelem elitní 601. skupiny speciálních sil. Třikrát velel jednotce speciálních sil v afghánských horách. Kovanda je generálmajor. Do této hodnosti ho v květnu povýšil prezident Miloš Zeman.

je považován za jednoho z lidí blízkých středočeskému „kmotrovi“ Ivo Rittigovi. Oba jsou pokládáni za klíčové hráče středočeské ODS, odkud se rekrutovali i poslanečtí rebelové – trio Tluchoř, Šnajdr, Fuksa. Boček je znám kontakty a vlivem napříč resorty, zejména zemědělství a dopravou, kde se rozdělují desítky miliard ročně. Od loňského října Boček působí v Českých drahách (ČD), kde zastává posty člena představenstva a výkonného ředitele pro správu majetku ČD. V letech 2003 až 2008 byl ředitelem a předsedou představenstva Oblastní nemocnice Příbram, v níž se podílel na její transformaci z příspěvkové organizace na obchodní společnost. Od ledna 2009 do července 2010 působil Boček na ministerstvu dopravy, kde jej tehdejší šéf resortu Vít Bárta (VV) jmenoval náměstkem. Po pádu Bárty přešel Boček ihned na ministerstvo zemědělství a až do září 2012, tedy v období, kdy šéfovali Ivan Fuksa a Petr Bendl (oba ODS), byl jejich prvním náměstkem. Boček měl na starost správu úřadu. Spadaly pod něj odbor zakladatelské činnosti, informačních a komunikačních technologií, i registry. Řídil i Státní zemědělský intervenční fond a byl zvolen za člena dozorčí rady Budějovického Budvaru a Lesů ČR. Poté, co přešel na České dráhy, tyto dozorčí rady opustil.

Vedoucí Úřadu vlády ČR od července 2010. Předtím působil od roku 1996 na ministerstvu průmyslu a obchodu v různých funkcích, v té poslední od roku 2007 jako vedoucí úřadu ministerstva a ředitel sekce správní. Poul vystudoval fakultu elektrotechnickou Vysokého učení technického v Brně (1988-1993) a poté absolvoval dvouletý intenzivní pracovní kurz angličtiny na jazykovém institutu v americkém Bostonu. Od loňského prosince je Poul členem dozorčí rady ČEZ.