Článek
Vyplývá to z odpovědí vládní agentury pro sociální začleňování Romů na otázky Práva, kolik z nich u nás žije, kolik z nich pracuje či je nezaměstnaných a jakým čelí překážkám.
„Největším problémem je neúčast Romů na pracovním trhu, tzv. nečinnost. Zhruba 56 procent Romů v produktivním věku od 15 do 64 let není součástí pracovních sil. To znamená, že nejsou zaměstnaní a ani nehledají práci. Nezaměstnaní, tedy ti, kteří aktivně hledají práci, tvoří pouze pět procent v produktivním věku,“ napsal Právu ředitel odboru pro sociální začleňování při Úřadu vlády Martin Šimáček.
Na základě demografických analýz se podle něj celkový počet Romů v ČR pohybuje v rozmezí 150 – 200 tisíc. Více než polovina z nich (54,4 procenta) je ve věku 15 – 49 let, v kategorii 50 až 64 let je 6,2 procenta Romů a nad 65 let jsou necelá dvě procenta romské populace.
K romské národnosti se ale podle sčítání lidu z loňského roku přihlásilo pouze 5199 osob.
„V sociálně vyloučených lokalitách žije 80 000 – 100 000 obyvatel, z toho více než polovinu tvoří Romové,“ řekl Šimáček.
Každý desátý pracující Rom má jen brigády
Téměř 40 procent Romů v produktivním věku má podle něho zaměstnání, z nich však 12 procent má pouze příležitostné, nepravidelné výdělky.
Na otázku, v jakých oborech a činnostech nejčastěji, respektive nejlépe nacházejí uplatnění, vládní agentura odpovědět neumí. „Nelze to specifikovat. Nemáme k dispozici data, která by sledovala zaměstnanost podle národnosti,“ dodal Šimáček.
Historicky nacházeli, a i dnes nacházejí uplatnění často jako muzikanti, cirkusáci, drobní řemeslníci. Například v Českém Krumlově jsou romští muzikanti a zdejší hospoda Cikánská jizba vyhlášení široko daleko.
Třeba novomanželé si harmonikáře s houslistou objednávají ke svatebním hostinám či jejich písním naslouchají ve středověké hospodě v Šatlavské ulici.
Diskriminuje hlavně slabé vzdělání a praxe
V Českém Krumlově si Romové našli uplatnění i při úklidu města. Nebo v Praze stojí doslova fronty podnikatelských a společenských celebrit u jistého vyhlášeného truhláře s romskými kořeny, u něhož si nechávají dělat rustikální nábytek na míru.
To však jsou jen světlé výjimky. Výdělky Romů jsou podle Šimáčka velmi nízké, přičemž mezi nimi zároveň existuje velká mzdová nerovnost. „Průměrný romský pracovník vydělává čtyřicet procent celostátní průměrné mzdy, tedy o něco více než minimální mzdu,“ dodal.
Na otázku Práva, zda se setkávají Romové-zaměstnanci s diskriminací, posměšky, ústrky více než ostatní, odpověděl: „Největší diskriminaci čelí Romové na trhu s bydlením a ve vzdělávání. V zaměstnanosti je diskriminace větší u malých firem, při přijímání do malých pracovních kolektivů. Větší, zejména nadnárodní firmy se obecně nebrání přijímání romských obyvatel.“
„I když systematická diskriminace zřejmě hraje určitou roli při vysvětlování postavení Romů na trhu práce, údaje naznačují, že ještě více omezující bariérou je nedostatečná kvalifikace a nedostatek předchozí praxe,“ dodal.