Článek
Průzkum se uskutečnil tento týden v pondělí a v úterý a účastnilo se ho 1037 respondentů starších 18 let. Na škále od 1 do 10, kdy jednička znamená nulovou a desítka obrovskou hrozbu, ohodnotili riziko průměrně číslem 6,4.
Jako obrovskou hrozbu hodnotí Rusko téměř pětina oslovených, pro 10 procent naopak nepředstavuje žádnou hrozbu. Jako bezpečnostní hrozbu vnímají Rusko hlavně lidé z velkých měst či voliči ODS. Mezi těmi, kdo nepovažují Rusko za hrozbu vůbec, jsou hlavně voliči KSČM.
Pětina dotázaných, kteří Rusko nemají za hrozbu, je starších 60 let. „Respondenti v této věkové skupině mají zároveň vůči Rusku nejvyhraněnější postoje jak ve vnímání země jako minimální, tak obrovské hrozby,“ uvedl rozhlas.
Ruská ambasáda v Praze
Dotazovaní se vyjadřovali také k vyřazení Rosatomu z tendru na dostavbu Dukovan. Krok v průzkumu podpořilo 65 procent dotázaných, nejčastěji lidé z velkých měst, s vysokoškolským vzděláním a voliči ODS a Pirátů.
„Proti vyřazení je 27 procent české populace. Mezi voliči KSČM je to dokonce 77 procent,“ upřesnil pro Radiožurnál ředitel agentury Median Přemysl Čech.
Krize vztahů
Česko v reakci na informace o ruském zapojení do výbuchu ve Vrběticích vypovědělo z ruské ambasády 18 pracovníků ruských tajných služeb, Rusové zareagovali vypovězením 20 pracovníků z české ambasády v Moskvě.
Ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) ve středu vyzval Rusko, aby umožnilo do čtvrtečního poledne návrat všech vyhoštěných českých diplomatů, jinak Česko sníží počty pracovníků na ruské ambasádě v Praze na stejnou úroveň, jako má ČR v Moskvě.
Česko má aktuálně v hlavním ruském městě na ambasádě pět diplomatů a 19 pracovně technických pracovníků.