Článek
Dodal ale, že soudy nerozhodují na základě společenské poptávky nebo poptávky ze strany politiků. Připomněl, že členové družstva se mohou ještě obrátit na Ústavní soud. Mohou jej požádat také o odklad stěhování.
Tomíček připomněl, že úkolem soudců je nezávislé hledání spravedlnosti. „Příslušný senát civilního kolegia Nejvyššího soudu jistě rozhodoval s vědomím těchto skutečností, zvažoval i dopad na obyvatele domů určených k vystěhování a vyklizení, ale na druhé straně musel řešit v rámci insolventního řízení i dopad na ostatní poškozené,“ uvádí se v jeho vyjádření.
Šámal detaily se Zemanem řešit nebude
Zdůraznil, že předseda NS Pavel Šámal je připraven se sejít s prezidentem Milošem Zemanem. Schůzka se uskuteční již příští úterý na Pražském hradě. Zeman v souvislosti s kauzou vyjádřil vážné pochybnosti o kvalitě a lidskosti soudního systému. [celá zpráva]
„Předseda NS však zdůrazňuje, že nemůže při takové schůzce s prezidentem probírat jednotlivé aspekty konkrétního případu. Bylo by v rozporu se zásadou nezávislosti soudů a soudců, kdyby do rozhodování ve věci H-Systemu zasahoval předseda soudu jakýmkoli způsobem jako orgán státní správy NS. Předseda soudu předpokládá, že takto celou věc vnímá i pan prezident, a proto považuje pozvánku na Hrad jako výzvu k diskuzi nad současným stavem soudního systému v České republice,“ doplnil Tomíček.
Divoká devadesátá léta
Připomněl, že kauza H-System má prvopočátek už v devadesátých letech minulého století, pro které se vžilo označení „divoká devadesátá léta“. Projekt H-System, založený a vedený Petrem Smetkou, nebyl tehdy zdaleka jediným projektem, který takto skončil. Tuto dobu provázely krachy řady podniků, bank, hovoří se v té souvislosti mj. také o divoké privatizaci.
Právě z té doby pochází řada sporů, kterými se musí soudy zaobírat ještě dnes, mnohé z těchto kauz pak mají přesah i do trestněprávní roviny. „Nejvyšší soud se domnívá, že by si politici měli sami uvědomit svoji spoluzodpovědnost za tehdejší styl podnikání v České republice, jehož dozvuky neustále soudy musí řešit, a neměli by nyní populisticky na soudy útočit. Bohužel, v řadě případů jsou soudci postaveni do role, kdy ve složitých kauzách hledají obtížně spravedlnost, a dokonce někdy jen z řady možných špatných řešení podle jejich názoru volí to nejméně zlé,“ dodal Tomíček.
Shrnutí vývoje v kauze H-System podle Nejvyššího soudu: |
---|
Vývoj případu H-System (mimo trestní linii) |
* Listopad 1993 – Podnikatel Petr Smetka založil stavební firmu H-System. Firma měla stavět dostupné rodinné domky, slibovala je do tří let. |
* Rok 1995 – Začala výstavba prvních domků ve Velkých Přílepech a Horoměřicích u Prahy. Do svého krachu H-System dokončil stavbu zhruba 30 rodinných domů. |
* Září 1997 – H-System se dostal do potíží a jeho věřitelé podali návrh na konkurs. |
* Listopad 1997 – Část poškozených klientů H-Systemu založila Stavební bytové družstvo (SBD) Svatopluk s cílem pokračovat ve výstavbě i za cenu dalších investic. |
* Březen 1998 – SBD Svatopluk je zapsáno v Obchodním rejstříku. |
* Květen a červen 1998 – H-System pronajímá některé své pozemky SBD Svatopluk. |
* Srpen 1998 – Vzniká Občanské sdružení Maják, které reprezentuje další část poškozených klientů H-Systemu. |
* Říjen 1998 – H-System prodává jeden z rozestavěných bytových domů SBD Svatopluk. Řízení o vkladu vlastnického práva ve prospěch SBD Svatopluk zastavil katastrální úřad v lednu 2002. |
* Listopad 1998 – Krajský obchodní soud v Praze (konkursní soud) prohlašuje konkurs na majetek H-Systemu a správcem konkursní podstaty ustavuje JUDr. Karla Kudláčka. |
* 28. květen 1999 – SBD Svatopluk žádá správce Kudláčka o povolení pokračovat ve výstavbě bytových domů na pozemcích úpadce. |
* 7. červen 1999 – Správce Kudláček uděluje SBD Svatopluk povolení k pokračování výstavby bytových domů na pozemcích úpadce za stanovených podmínek. |
* 19. říjen 1999 – Věřitelský výbor úpadce (jehož členem bylo i SBD Svatopluk) navrhuje konkursnímu soudu, aby vydal souhlas s prodejem nemovitostí v Horoměřicích, na kterých pokračovala výstavba, SBD Svatopluk za 10,5 miliónu Kč. Týž den nabízí Občanské sdružení Maják správci Kudláčkovi za stejné nemovitosti 15 miliónů Kč. |
* 3. listopad 1999 – Konkursní soud ukládá správci Kudláčkovi a věřitelskému výboru úpadce, aby se zdrželi realizace veškerých prodejů, zejména nemovitého majetku úpadce, dokud nebude řádně doplněna konkursní podstata a věřitelským orgánem určeny podmínky prodeje. |
* Leden 2000 – Konkursní soud zprošťuje funkce správce Kudláčka a novým správcem konkursní podstaty úpadce ustavuje JUDr. Josefa Monsporta. |
* Březen 2000 – Vrchní soud v Praze zrušuje rozhodnutí konkursního soudu týkající se zproštění správce Kudláčka. Následně konkursní soud znovu zprošťuje funkce správce Kudláčka a novým správcem konkursní podstaty úpadce znovu ustavuje JUDr. Josefa Monsporta. |
* Květen 2000 – Správce Monsport žádá písemně SBD Svatopluk, aby ukončilo veškerou stavební činnost na nemovitostech úpadce a aby je vyklidilo do konce června 2000. |
* 17. červen 2001 – Správce Monsport podává u Městského soudu v Praze proti SBD Svatopluk žalobu o vyklizení 20 bytových domů, s tím, že jde o majetek úpadce, který SBD Svatopluk užívá bez právního důvodu. |
* Leden až červenec 2003 – Přesto, že bytové domy jsou sepsány v konkursní podstatě úpadce a že je od července 2001 žalováno o vyklizení bytových domů, uzavírá SBD Svatopluk (jako pronajímatel) bez souhlasu správce Monsporta s částí poškozených klientů H-Systemu nájemní smlouvy k bytům v bytových domech v Horoměřicích. |
* 25. duben 2003 – SBD Svatopluk podává u Městského soudu v Praze proti správci Monsportovi žalobu o vyloučení 20 bytových jednotek z konkursní podstaty úpadce, s tím, že jejich vlastníkem je SBD Svatopluk. |
* 30. květen 2003 – Městský soud v Praze ve sporu mezi správcem Monsportem a SBD Svatopluk určil, že nájemní smlouvy, kterými H-System pronajal v květnu a červnu 1998 některé své pozemky SBD Svatopluk, jsou neúčinné. |
* 10. říjen 2003 – Městský soud v Praze vyhověl žalobě o vyklizení 20 bytových domů. |
* 16. leden 2006 – Vrchní soud v Praze zrušil rozsudek o vyklizení bytových domů. |
* 6. září 2007 – Městský soud v Praze vyloučil z konkursní podstaty úpadce 12 z 20 bytových domů, ohledně 8 bytových domů žalobu zamítl. |
* 1. říjen 2008 – Vrchní soud v Praze potvrdil rozsudek Městského soudu v Praze ohledně vyloučení bytových domů, s tím, že 8 bytových domů je stále vlastnictvím úpadce. |
* 7. leden 2013 – Městský soud v Praze opět vyhověl žalobě o vyklizení 8 bytových domů. |
* 7. listopad 2013 – Vrchní soud v Praze opět zrušil rozsudek o vyklizení bytových domů. |
* 8. leden 2015 – Městský soud v Praze zamítl žalobu o vyklizení 8 bytových domů. Soud vyšel z toho, že úpadce je vlastníkem bytových domů, ale žalobu zamítl proto, že: 1/ nemělo být žalováno SBD Svatopluk, ale fyzické osoby, které v domech bydlí, 2/ vyklizení by bylo v rozporu s dobrými mravy a 3/ SBD Svatopluk mělo legitimní očekávání, že na něj budou bytové domy s pozemky převedeny za 10,5 miliónu Kč. |
* 4. červen 2015 – Vrchní soud v Praze potvrdil „pro tentokrát“ zamítavý rozsudek o vyklizení proto, že: 1/ vyklizení by bylo v rozporu s dobrými mravy a 2/ SBD Svatopluk mělo legitimní očekávání, že na ně budou bytové domy s pozemky převedeny za 10,5 miliónu Kč. S názorem, že nemělo být žalováno SBD Svatopluk, však nesouhlasil. |
* 27. červen 2018 – Nejvyšší soud změnil rozsudek Vrchního soudu v Praze tak, že uložil SBD Svatopluk vyklidit 8 bytových domů do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí. Nejvyšší soud: 1/ stejně jako oba soudy vyšel z toho, že vlastníkem domů je podle výsledku sporu o vyloučení domů z konkursní podstaty stále úpadce, 2/ stejně jako odvolací soud dovodil, že mělo být žalováno SBD Svatopluk, 3/ neshledal rozpor vyklizení s dobrými mravy u SBD Svatopluk, 4/ neshledal legitimní očekávání SBD Svatopluk, že na ně budou bytové domy s pozemky převedeny za 10,5 miliónu Kč. |
* 23. červenec 2018 – rozsudek Nejvyššího soudu nabyl právní moci. |
Vývoj případu H-System v trestní linii |
* Prosinec 1999 – Policie obvinila z podvodu zakladatele H-Systemu Ing. Petra Smetku a další manažery, Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmu. Petr Smetka byl vzat do vazby. |
* Červenec 2000 – Začalo trestní stíhání dvou představitelů SBD Svatopluk Ivana Krále a Pavla Středy. Podle státního zástupce oba navzdory konkurzu vyvedli z H-Systemu podstatnou část majetku. |
* Srpen 2001 – Na Petra Smetku a tři exmanažery H-Systemu byla podána obžaloba pro trestný čin podvodu a další trestné činy. |
* 19. února 2004 – Městský soud v Praze vyměřil Petru Smetkovi za trestné činy podvodu, poškozování věřitele a zpronevěru trest ve výši 12 let odnětí svobody. Jaroslavu Vítkovi, Jaroslavu Eliášovi a Ladislavu Tůmovi tento soud uložil za podvod devět a půl roku vězení. Představitele SBD Svatopluk Svatopluka Krále a Pavla Středu uznal Městský soud vinnými z poškozování věřitele. Oběma uložil podmíněné tresty, a to v délce odnětí svobody na dobu tří a dvou let. Vrchní soud v Praze potvrdil trest pro Petra Smetku v červnu 2006. Potvrdil zároveň také tresty pro Svatopluka Krále a Pavla Středu ze SBD Svatopluk. |
* 2. ledna 2008 – Nejvyšší soud odmítl dovolání Petra Smetky. Ústavní stížnost ve stejném roce odmítl také Ústavní soud. |
* 29. června 2011 – Vrchní soud v Praze uložil Jaroslavu Vítkovi, Jaroslavu Eliášovi a Ladislavu Tůmovi podmíněné tresty. |
* 30. prosince 2013 – Nejvyšší soud předchozí rozsudek Vrchního soudu v Praze částečně zrušil, protože tresty považoval za mírné. |
* Leden 2013 – V důsledku amnestie prezidenta republiky Vrchní soud zastavil stíhání Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy. |
* Září 2013 – Nejvyšší soud potvrdil předchozí zastavení trestního stíhání bývalých manažerů H-Systemu Jaroslava Vítka, Jaroslava Eliáše a Ladislava Tůmy z důvodu amnestie prezidenta republiky. |