Článek
Úrodu letos včelaři z dětského včelařského kroužku Hostinští včelaříci považují za průměrnou. Odhadem okolo třiceti kilogramů medu na jedno včelstvo. Lepší než nic, komentují snůšku děti zanedlouho obohacenou o jeden z nejžádanějších medů z květů okolních lip.
„Kroužek funguje dvanáctým rokem. Posledních roky, vyjma dvouleté covidové přestávky, prezentujeme stáčení prvního medu formou veřejného medobraní,“ přiblížil vedoucí kroužku a ochranář Správy Krkonošského národního parku Jan Materna.
Kroužek v posledních letech prezentuje stáčení prvního medu formou veřejného medobraní.
Včely k hostinskému františkánskému klášteru patří od roku 1684, kdy zde františkáni, s pětiletou přestávkou v době josefínských reforem koncem 18. století, na tři sta let zdomácněli. Éra mnichů a načas i včel skončila až v roce 1950, po takzvané Akci K v režii Stb.
Bydlení mezi včelami nabízí neopakovatelný zážitek
Včelstva našla v zahradě opět místo začátkem 21. století po kompletní rekonstrukci klášterního areálu. Předchůdci dnešních dětských včelaříků, františkánští mniši, používali med jako jediné sladilo. Propolis a mateří kašičku v klášterní lékárně na přípravu tinktur a mastí. Vosk sloužil k výrobě svící.
Historické úly, neboli kláty
Včely ke klášteru, kde se zachovala sbírka unikátních úlů, tzv. klátů, vytesaných do kmene stromu, neoddělitelně patří. Kláty na rozdíl od dnešních úlů tvořil jeden nerozebíratelný celek.
Kolekce historických úlů tzv. klátů v hostinském klášteře.
„Používat historické úly by bylo sice turisticky atraktivní, ale po všech stránkách velmi nepraktické. Ovšem med z františkánských úlů byl díky tehdejší mnohem větší rostlinné skladbě určitě chuťově rozmanitější,“ míní Materna, jenž se považuje za včelaře a nikoliv medaře.
Včelstva přežila zimu bez velkých ztrát, hrozí ale varroáza, upozorňují vědci
Včelař není totéž, co medař
„Rozdíl je značný. Medaři vidí v produkci medu hlavně dotace a zisk. Včelaři naopak krásu tohoto řemesla, jež může posléze přinést i nějaký profit. Myslím, že Česko má stále víc včelařů než medařů,“ říká Materna, jehož svěřenci pravidelně vozí ceny z mezinárodních včelařských soutěží.
„Chybělo málo a nedávno jsme tady měli včelařského mistra světa,“ doplnil organizátor sobotní akce Matěj Hanč.
Jan Materna se snaží ze svých dětských svěřenců vychovávat včelaře milující řemeslo, nikoli medaře zaměřené pouze na zisk.
Možnost koupit skutečně dobrý, náhradami nenastavovaný med, závisí podle Materny na dobrém odhadu včelaře. „Nejlépe je využívat služeb osvědčených chovatelů, kde je šance koupit méně kvalitní med minimální. Musíte to zkrátka umět poznat,“ podotkl Materna.
Med z Podkrkonoší zraje v úle sice déle, zato díky druhové pestrosti kvetoucích rostlin vyniká výraznější chutí než produkt nížinných včel závislých z jara vesměs na řepce. Včely dnes lidé chovají do nadmořské výšky až osm set metrů nad mořem. Včelaře lze najít ve Špindlerově Mlýně nebo v Peci pod Sněžkou.
