Článek
Definitivní slovo bude mít horní komora až příští středu, ale je jisté, že se senátoři budou návrhem svého výboru řídit. Vrácení zákona by znamenalo, že legislativní kolečko do konce roku neskončí a platový zákon se tím pádem už nezmění.
To by znamenalo, že by se politikům základní hrubý plat bez funkčního příplatku a bez paušální náhrady zvedl o 15 tisíc korun místo vládou navrhovaných 8000 korun. V praxi by to bylo ale ještě víc, protože zhruba 180 poslanců ze dvou stovek vykonává nějakou funkci za příplatek.
Zdržovací taktika
Nahrává tomu zákon o jednacím řádu Sněmovny, který přesně popisuje pravidla pro schvalování zákonů. A v tomto případě platí, že i kdyby zákon dorazil zpět do Sněmovny následující den po svém schválení v Senátu, tedy hned 13. prosince, poslanci by se jím mohli zabývat nejdřív 23. prosince, což je neděle, jenže prosincová schůze skončí 21. prosince. Je málo pravděpodobné, že by poslanci byli ochotni se mimořádně sejít mezi svátky.
Zdržovací taktika se jim tak zjevně vyplatí. Provázela vládní návrh zákona už od počátku května, kdy dorazil do Sněmovny.
Přehled hrubých měsíčních platů vybraných ústavních činitelů
Na jedné straně se opakoval argument vlády a většiny poslanců, podle kterého je skokový nárůst příjmů špiček neadekvátní, na druhé straně pak stanovisko odpůrců, podle nichž je platový zákon od samého počátku založen na tzv. automatu a politici by se v něm neměli neustále šťourat.
Automat, či brzda
Právě na pravidlo automatu se odvolávají i senátoři, kteří prosazují pozměňovací návrh. „Ten spočívá v tom, že se respektuje současný právní stav, takže se nemění koeficient, jen se rozvolňuje, tak abychom se v roce 2021 dostali na 2,75násobek průměrné mzdy,“ zdůvodnil Senátem navrhovanou změnu předseda hospodářského výboru Vladislav Vilímec (ODS).
Platný zákon totiž počítá s tím, že od začátku příštího roku bude tzv. platová základna, od které se příjmy politiků odvíjejí, činit 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. Vilímcův návrh stanoví, že každý rok základna poroste postupně o desetiny procenta až do roku 2021. Sněmovnou schválená verze místo 2,75násobku stanoví strop „jen“ na 2,5násobek.
Poslanci a senátoři bez funkcí letos berou základní plat 75 900 korun hrubého měsíčně. K tomu jim náleží paušální náhrady od 39 400 Kč hrubého do 53 500 Kč měsíčně. Nyní ale vše nasvědčuje tomu, že základní plat zákonodárce povyskočí na 90 600 korun a náhrady na 47 100 až 63 900 Kč.
Sněmovnou schválená verze počítá se základním platem zákonodárce 83 900 korun a s náhradami od 42 700 do 58 tisíc Kč.
Opakuje se tak situace z dob Nečasovy vlády, která prosadila zmrazení platů politických špiček, a na začátku roku 2015 tudíž hrozil – stejně jako nyní – skokový nárůst. Proto tehdy parlament kývl na postupné zvyšování platů, stejně jak to nyní navrhuje senátní hospodářský výbor.
