Valachová: ANO couvá od daně ve výši 15 procent

Valachová v úterý prohlásila, že hnutí ANO kvůli ekonomickým dopadům druhé vlny koronavirové epidemie couvá od úmyslu zavést patnáctiprocentní daň. Na tom se přitom koalice dohodla už na konci srpna. „Chceme finální dohody dosáhnout co nejrychleji, pravděpodobně v tomto týdnu,“ uvedla Valachová.

Nejdříve ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) v neděli v ČT a poté ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) po pondělním jednání vlády nevyloučili, že sazba daně z příjmů by mohla být pro naprostou většinu zaměstnanců po zrušení superhrubé mzdy nakonec 19 procent, a ne patnáct, jak vláda lidem doposud slibovala.

Podle Schillerové původní dohodu komplikuje požadavek ČSSD na zvyšování platů státních zaměstnanců, což by si vyžádalo další výdaje z vládou již schváleného návrhu rozpočtu. Ten se zvyšováním platů ani se snížením daňových příjmů kvůli zrušení superhrubé mzdy ovšem nepočítá.

Havlíček uvedl, že z ekonomického pohledu by upřednostnil 19 procent, protože 15procentní sazba by znamenala každoroční propad příjmů státního rozpočtu více než 70 miliard. „Nejlepší řešení by bylo 19 procent a čtyři procenta pro živnostníky vyřešit jinou cestou, aby na to nedopláceli,“ řekl Havlíček.

Efektivní zdanění pro zaměstnance teď činí 20,1 procenta. Při 15procentním zdanění by si většina z nich polepšila o stokoruny až tisícikoruny měsíčně, se sazbou 19 by jim zbylo z výplaty výrazně méně. Schillerová uvedla, že daňově nejčistší je daň z příjmu 15 procent a sazba 23 procent pro lidi s vysokým příjmem. Pokud by ale vláda nesehnala v takovém případě podporu pro návrh státního rozpočtu na příští rok, tak může ustoupit na sazby 19 a 23 procent.

ČSSD podle Valachové byla po celou dobu vyjednávání k patnáctiprocentní sazbě skeptická. „Ne že bychom si nepřáli víc peněz do kapes lidí, ale celou dobu jsme říkali, že máme obrovský výpadek daňových příjmů,“ řekla. Ekonomická situace se navíc kvůli pandemii zhoršuje. „Z toho důvodu ANO couvá z 15 procent a hledáme další shodu,“ dodala.

„Říkám otevřeně, že jsem proti, protože průměrná mzda v národním hospodářství poroste o 0,8 procenta,“ prohlásila šéfka státní kasy s tím, že výjimkou jsou učitelé, pracovníci v sociálních službách nebo lékaři, jejichž platy se řeší v úhradové vyhlášce.

Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) se ale bude o platech státních zaměstnanců ještě jednat. Schillerová opakovaně uvedla, že zrušením superhrubé mzdy bude vláda státním zaměstnancům s výjimkou učitelů a pracovníků v sociálních službách kompenzovat to, že jim příští rok nepřidá. Koaliční dohoda na patnáctiprocentní sazbě podle ní existovala, do hry se ale na pondělním zasedání vrátil požadavek ČSSD na valorizaci platů státních zaměstnanců.

„Vláda se dostala do vlastní pasti a z té se nedá vyjít jinak než o tom seriózně jednat,“ řekl v úterý Právu předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Nevidí důvod, proč by hasičům, pracovníkům hygienických stanic či úřadů práce a dalším zaměstnancům státu vláda v nynější situaci nepřidala. Upozornil i na inflaci, která z příjmů lidem reálně ubírá.