Článek
Babišovci si nechali od Parlamentního institutu vypracovat právní analýzy, které mají dokázat, že některé části novely zákona proto nemusí být zcela v souladu s ústavou. Antibabišem chtějí soc. dem., lidovci i opozice zamezit členům vlády vlastnit média (kromě internetových) a zakázat i veřejné zakázky, nenárokové dotace a investiční pobídky firmám členů vlády.
Jde o to, že kvůli jednomu vypadlému písmenu v klíčovém paragrafu nebude smět vlastnit média nejen člen vlády, což byl původní úmysl zákonodárce, ale také poslanci, senátoři a celá řada dalších veřejných funkcionářů, na které se zákon o střetu zájmů vztahuje. Tedy třeba členové zastupitelstev všech úrovní, veřejný ochránce práv a jeho zástupce nebo i hradní kancléř.
A právě v tom může být kámen úrazu, na který – jak se Právu podařilo zjistit – poukázali legislativci Parlamentního institutu.
Ústavně neslučitelné
Sněmovní právníci dospěli k závěru, že takto široký zákaz je možné považovat za „ústavně neslučitelný“. Podle nich původní záměr poslanců – zamezit ohrožení svobodné soutěže politických sil – se nemůže vztahovat na další činitele.
„Neexistuje ohrožení svobodné soutěže politických sil, pokud bude médium vlastnit poslanec nebo senátor, natož další veřejní funkcionáři podstatně nižší úrovně,“ uvádí se v jedné ze tří analýz s tím, že tento závěr odpovídá i zkušenostem světových právních úprav.
Jisté tak je, že babišovci mohou snadno využít těchto argumentů ve svém boji proti definitivnímu přijetí zákona.
Kromě těchto analýz si – jak přiznal Právu – nechal další právní analýzu vypracovat také sám Babiš, který tvrdí, že závěry „renomovaného právníka“ jasně ukazují na možnou protiústavnost návrhu. „Pokud bude zákon schválen, zvážím stížnost k Ústavnímu soudu,“ řekl opakovaně šéf ANO.
Je to paskvil, tvrdí ANO
Analýzy Parlamentního institutu chtějí babišovci předložit i při středečním jednání koaliční rady. Připouštějí ale, že se soc. dem. a lidovce nejspíš nepodaří přesvědčit, aby zákon spadl pod stůl. „Chceme ukázat, že zákon je totální paskvil,“ řekl Právu šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.
| Co říká paragraf 4a |
|---|
| Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 nesmí být provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku ani společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku. |
| Co v textu chybí |
| Pokud tvůrci zákona chtěli zakázat vlastnictví médií pouze členům vlády, kteří jsou uvedeni pod písmenem c), nikoliv všem veřejným funkcionářům, museli by na ně výslovně odkázat, takže první věta by musela znít: „Veřejný funkcionář uvedený v § 2 odst. 1 písmeno c nesmí...“ |
Zastánci zákona naopak tvrdí, že rozšíření zákazu vlastnit média i na další veřejné funkcionáře by nemělo babišovcům vadit, protože od samého počátku opakovaně hovořili o tom, že když už se zákon má týkat členů vlády, tak proč ho nerozšířit i na další politiky a hodnostáře.
K autorství zákazu vlastnit média se hlásí poslanec a budoucí ministr, šéf Legislativní rady vlády Jan Chvojka (ČSSD). Ten v úterý s prezidentem Milošem Zemanem, jemuž přinesl bílé izraelské víno, řešil právě i zákon o střetu zájmů. „Pan prezident řekl svůj názor, já jsem řekl svůj. O neústavnosti zákona řeč nebyla,“ popsal Chvojka. [celá zpráva]
Víc možností
Sněmovna bude mít při zahájení své schůze dvě možnosti, jak s návrhem vráceným horní komorou naložit: buď přijme senátní verzi, nebo její návrh přehlasuje a schválí verzi sněmovní.
Senát schválil odložení účinnosti zákona z ledna na září příštího roku, ale paragrafy týkající se dotací a vlastnictví médií mají platit už patnáct dnů po vyhlášení zákona ve Sbírce. Ale s dodatkem, že se netýkají stávajících funkcionářů, tedy zejména Babiše, nýbrž těch, kteří do funkce nastoupí až po účinnosti zákona.
K přehlasování Senátu potřebuje Sněmovna nejméně 101 hlasů. To by v případě zatvrzelosti poslanců neměl být problém, protože v létě návrh prošel Sněmovnou většinou 135 hlasů soc. dem., lidovců i opozice.
K podpoře sněmovní verze se předběžně hlásí Kalouskovi poslanci. „Poradíme se o dalším postupu, ale nejčistší bude podpořit sněmovní verzi,“ řekl Právu místopředseda ústavně-právního výboru Martin Plíšek (TOP 09), jenž přišel se zákazem dotací firmám vlastněným členy vlády.
Nový návrh by se nemusel stihnout
Další možností, která ale ve Sněmovně nebývá častá, je neschválení ani jedné z verzí, což v praxi znamená, že lex Babiš spadne pod stůl. Pak by přicházel v úvahu nový návrh.
Související téma:
Ministr financí Andrej Babiš (ANO)
Není ale jisté, zda by případný nový pokus o úpravu střetu zájmů stačil do konce volebního období znovu projít celým legislativním kolečkem. Původní návrh vypracovaný již končícím šéfem Legislativní rady Jiřím Dienstbierem (ČSSD) dorazil do Sněmovny už loni v červenci. Jeho hlavním obsahem byla povinnost veřejných funkcionářů přiznávat majetek už při vstupu do politiky a soustředit přiznání všech funkcionářů do jediného celostátního registru, kam by mohli zájemci dálkově nahlížet.