V Teplé Vltavě přibývá perlorodek

Ročně do řeky takto vypustí asi tisícovku jedinců. V Teplé Vltavě nyní žije asi 1500 kusů perlorodky říční a do pěti let by se měl jejich počet zvýšit na pět tisíc kusů.

„Jsou zde stovky perlorodek. Vltava je dnes jedinou řekou v České republice, která dokáže poskytnout potravu i těm nejmladším stadiím perlorodek, má výhodu, že většina potravy pochází přímo z řeky, z takzvaných podvodních luk. Proto je Vltava vhodným prostředím pro polopřirozený odchov a posilování populace tohoto živočicha,“ uvedla hydrobioložka Správy NP Šumava Eva Zelenková.

Upozornila, že zásadní pro udržení stavu perlorodky je umělý odchov. „Aby byl umělý odchov úspěšný, je potřeba mu věnovat hodně pozornosti a trpělivosti,“ podotkla Zelenková.

Umělý odchov probíhá tak, že se shromážděné perlorodky po vypadnutí z žaber hostitele, v tomto případě pstruha, umístí do odchovných klícek a dají se na vhodné místo do řeky. „Pak se musí minimálně jednou za 14 dní proplachovat a odstraňovat usazeniny. Jednou za rok se počítají a měří přírůstky, nejdřív po třech, lépe po pěti letech, kdy už je přirozená úmrtnost perlorodek malá, se vypustí do řeky na několik pečlivě vybraných míst s prokysličeným dnem. Nejlépe je jednoduše přidáme na stabilní místo k přežívajícím perlorodčím mohykánům,“ vysvětlila Zelenková.

Šumavský národní park se snaží postupně zvyšovat výskyt tohoto živočicha různými kroky. „Asi nejviditelnějším opatřením ochrany biotopu perlorodky byla regulace vodáckého využití řeky Teplá Vltava. V roce 2005 byly stanoveny první limity a od roku 2010 byl zaveden systém splouvání Teplé Vltavy, jenž má jasná pravidla,“ konstatoval mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

Zmínil, že správa národního parku také revitalizovala v minulosti narovnané a zahloubené vltavské přítoky Hučina, Jedlový a Žlebský, čímž došlo k podpoře přirozeného rozmnožování pstruhů. „Mnoho obcí z vlastní iniciativy vybudovalo v povodí Vltavy velmi účinné nové čističky odpadních vod. Vznikla výzkumná stanice v obci Dobrá a jsou realizovány další projekty. Všechny mají za úkol ochránit řeku s unikátně čistou vodou,“ dodal Dvořák. Perlorodka říční se vyskytuje například také v Blanici, kde se její počet během několika let snížil na deset tisíc kusů.