Článek
Nepříjemné prozření před více než týdnem zažila pětačtyřicetiletá žena z Berounska i část její rodiny. Myslela si, že jí už po očkování nákaza nehrozí. Učitelka v mateřské škole se pravděpodobně nakazila od synovce, který měl v té době jen první dávku očkování. Žijí společně ve vícegeneračním domě.
Na nákazu se přišlo náhodou, protože synovec neměl dokončené očkování a musel tedy na rozdíl od ostatních, plně očkovaných členů domácnosti před plánovanou dovolenou podstoupit test.
„Jediný, za kým jsme v domě chodili, tak k babičce na oběd. Na rozdíl od ostatních jsme na dovolenou s manželem odjeli. Jeden den mi bylo špatně, ale myslela jsem si, že mě ofouklo na kole. Vypadalo to jako běžné nastydnutí,” popsala Novinkám žena.
Pacienti s deltou končí v nemocnicích dvakrát častěji
Po návratu z dovolené ji doma čekalo nepříjemné překvapení v podobě nakažené babičky, resp. její švagrové, s níž před dovolenou trávila rodinné obědy. „V neděli jsme se vrátili a babička už na tom byla špatně. Taky je naočkovaná, takže si myslela, že jen nastydla. Večer ji ale odvezla záchranka a teď je v nemocnici na JIP v umělém spánku s covidem,” pokračovala v líčení vlastní zkušenosti z minulého týdne.
V pondělí ráno pak na dotaz Novinek, jak se situace vyvíjí, odpověděla, že babička právě nemoci bohužel podlehla. Bylo jí 68 let, očkovaná byla v květnu vakcínou od Pfizeru/BioNTechu. Žádnou výraznou reakci na podání vakcíny neměla. Léčila se jen s tlakem.
I naočkovaní by měli být opatrní
Nikdo z rodiny si nejprve nepřipouštěl, že jako naočkovaní se mohou sami nakazit a infekci případně přenést na své bližní i na kohokoliv dalšího, s kým se setkají. Po babiččině hospitalizaci se nechala žena s manželem otestovat a výsledek byl pozitivní, oba měli variantu delta.
„Vůbec mě nenapadlo, že bychom se jako očkovaní mohli nakazit a předat to někomu dál. Většina lidí z mého okolí si dosud myslela, že to po očkování nejde. Teď nám hygiena řekla ohledně našich dvou naočkovaných dětí, že když jim nic není, tak můžou normálně fungovat. Pak mi tedy vysvětlete, jak se v tom mají lidi orientovat?” tázala se. Podle ní přitom není sama, kdo o možnosti nákazy po očkování nevěděl.
„Ráda bych tedy všem připomněla, že i naočkovaní lidé by měli být opatrní, měli by striktně nosit roušku a nikde to nešířit,” apeluje. Připomněla, že v případě jejím a jejího muže vakcína zřejmě zafungovala tak, že měli jen lehký průběh onemocnění.
Významné omezení rizika ano. Stoprocentní ochrana ne
V České republice se proti koronaviru očkuje od konce loňského prosince. V současnosti se používají dvoudávkové vakcíny od společností Pfizer/BioNTech, Moderna a AstraZeneca a jednodávkový Johnson & Johnson. Žádná z těchto očkovacích látek, stejně jako jakákoliv jiná v minulosti vyvinutá vakcína, nemá stoprocentní účinnost (viz tabulka na konci článku).
Na skutečnost, že vakcínami poskytovaná ochrana před nákazou není stoprocentní, dlouhodobě upozorňují nejrůznější odborníci i politici. Opakovaně to ve svých vyjádřeních do médií uvádí například ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek, jehož instituce zpracovává data ohledně počtu i skladby nakažených osob po očkování. Podle posledních dat se počet infikovaných očkovaných pohybuje okolo 25 tisíc osob, což odpovídá zhruba jednomu promile z celkového počtu vakcinovaných.
Kolik se nakazilo očkovaných? Kde netestujeme, tam nevidíme, přiznává Dušek
Hostomský: U pěti procent lidí vakcína infekci nezabrání
Pro Novinky to nyní zopakoval také biochemik a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie při Akademii věd ČR Zdeněk Hostomský.
„Vakcinace není stoprocentně účinná, ukazují to statistická data a obecně je to známo. Je účinná v optimálním případě třeba na 95 procent, časem to pak i klesá. Pokud tedy vezmeme optimální případ, tak nám zbývá zhruba pět procent lidí, kdy i přes jejich očkování jejich imunitní odpověď není dostatečně silná na to, aby zabránila infekci,” řekl Novinkám Hostomský.
V obecné rovině je ale vakcinace podle něj „velkou pomůckou“, protože snižuje šanci na nákazu, ale i minimalizuje riziko případné hospitalizace a dalších problémů.
O účinnosti vakcín proti koronaviru |
---|
Účinnost mRNA vakcíny od Pfizeru/Biontechu se v klinických testech uváděla 95 %. V dubnu firma uvedla, že účinnost proti symptomatickému covidu od jednoho týdne do šesti měsíců po druhé dávce je 91,3 % a proti vážnému průběhu covidu podle kritérií amerického Federálního řadu pro léky a potraviny je 95,3 %. Studie z konce července z více dat, která zatím neprošla oponenturou, uvádí, že po šesti měsících je účinnost 84 % proti symptomatickému covidu a 97 procent proti vážnému průběhu. |
U mRNA vakcíny firmy Moderna je podle výrobce účinnost 90 % proti symptomatickému covidu a 95 % proti vážným případům. Při třetí fázi klinické studie měla účinnost proti symptomatickému covidu 94,1 %, ale u lidí nad 65 let jen 86,4 %. |
Studie amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) z dat v New Yorku ze srpna uvedla, že účinnost mRNA vakcín klesla z původních 91,7 % na 79,8 %. To vedlo ke schválení třetí dávky. |
Jednodávková vakcína Johnson & Johnson má podle dat z únorové studie účinnost proti symptomatickému covidu 72 % a 86 % proti vážnému průběhu. Chrání i proti indické variantě delta, ale méně. Před hospitalizací chrání z 71 % a proti úmrtí z 95 %. Ještě slabší je její účinnost proti jihoafrické mutaci beta. |
Oxfordská vakcíny od AstraZeneky podle 3. fáze klinických zkoušek z března 2021 snižuje riziko symptomatického covidu dva týdny po podání druhé dávky o 76 % a stoprocentně chrání před vážným průběhem. Americký Národní institut pro alergie a infekční nemoci ale podotkl, že část dat je zastaralá a nelze tuto informaci brát jako kompletní. Už dříve čelil výrobce kritice, že data nejsou úplná a různé údaje byly získány za různých podmínek. Podle studie z února, která dosud neprošla oponenturou, chrání proti britské mutaci alfa s účinností 74,6 %. Ještě nižší je účinnost u mutace beta. U mutace delta chrání podle aktuální studie, která neprošla oponenturou, před symptomatickým covidem z 60 % a před hospitalizací z 93 %. |