Článek
„Přijelo přes 70 přadlen a několik mužů přadláků. Zajímavé je, že toto řemeslo nabírá v posledních letech na oblibě. A tedy nejen mezi ženami, ale i mezi muži. Se zájmem je sledujeme a podporujeme, proto jsme i udělali tuto akci,“ vysvětlil vedoucí CETRAT Václav Michalička.
Podle něj je o předení ovčí vlny, lnu, konopí a dalších materiálů stále vyšší zájem z více důvodů. Jedním z nich příliš rychlá technická doba, kdy lidé hledají sami sebe a předením se uklidňují a zpomalují svůj život. Někteří se pak tímto koníčkem i živí. Vyrábí textil, který je kvalitní a má dlouhou životnost. Lidé se k přírodním věcem navíc nyní vrací.
Naučit se příst trvá
Jednou z přadlen, která do Příbora v sobotu vyrazila, byla i Marcela Wojnarová z Vendryně na Třinecku. „Jasně, že to nějakou dobu trvá, než se to člověk naučí. Jako pochopíte to rychle, ale pak třeba rok trvá, než se naučíte příst tak, aby se vám nitka netrhala,“ ukazovala Právu vendryňská přadlena s tím, že příst začala, protože měli ovce a řešili, co s ovčí vlnou.
Pak už začala učit příst i další zájemce. Jednou z nich je i Lenka Bartoszová, která s ní na akci přijela. Předou svetry, rukavice, ponožky, šály a další věci. Svou dovednost na kolovrátku v Příboře ukazoval i Miroslav Krédl z Havlíčkovy Borové. Příst se naučil od své manželky, která se řemeslu věnovala.
V rámci setkání přadlen si mohli lidé v sobotu prohlédnout nově otevřenou výstavu nazvanou Pravěké kopřivové šaty. CETRAT se zpracováním kopřivového vlákna zabývá už 10 let. Vystavené pravěké kopřivové šaty zde zhotovili primitivní technologií jen z kopřiv a jsou plně funkční.