Článek
Ačkoliv nejde o rekord, letos jím bylo podle údajů Českého statistického úřadu oseto 40 255 hektarů, proti loňsku o 12,5 procenta více. V roce 2008 se ovšem u nás mák pěstoval na ploše až 70 tisíc hektarů.
Nejvíce makových polí bývá tradičně ve středních Čechách, na Vysočině, na Hradecku, Pardubicku a také na Hané. V ČR je evidováno okolo 840 pěstitelů máku, od malých s několika ary až po ty velké, kteří mák pěstují na výměře několika stovek hektarů. Podle Václava Lohra, poradce zájmového spolku Český modrý mák, který sdružuje jeho pěstitele a prodejce, ale celkově mák zaujímá jen 1,6 procenta osevních ploch.
Vysoké tržby, ale i řada rizik
Větší osevní plocha však ještě nemusí znamenat i vyšší sklizeň. Jak Právu řekl Vlastimil Mikšík z České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze, mák je pro pěstitele zajímavá tržní plodina, která jim může přinést vysoké tržby z hektaru.
Makové kouzlení v teplé i studené kuchyni
Jeho pěstování je ovšem spojeno také s řadou rizik. A rizika číhají zejména na nové, nezkušené pěstitele, Výnosy se mohou pohybovat od pár stovek kilogramů až nad jednu tunu z hektaru. V dost širokém rozmezí se v závislosti na vývoji nabídky a poptávky pohybují i výkupní ceny modrého máku. Aktuálně poptávka před sklizní činí okolo 50 korun za kilogram máku, ceny se ale mohou vyšplhat až třeba ke stokoruně za kilo.
„Letos se situace po třech letech neúrody a hladu po máku ve světě jeví nadějněji. Na rozdíl od minulých let měl mák aspoň od června dostatek vláhy. Jeho pěstitelé se spíše obávali toho, že kvůli vydatným dešťům a velké vlhkosti v porostu dojde k rozšíření plísňových a bakteriálních chorob nebo k poléhání,“ řekl Mikšík.
Jak připomněl, Česko už řadu let drží světové prvenství jak v produkci potravinářského máku, tak také v jeho spotřebě. Největším konkurentem českých pěstitelů jsou Turci. V řadě zemí je pěstování máku a jeho používání v gastronomii dokonce zakázáno.
Hlídané opiáty
Podle odborníka z ČZU je ale třeba striktně rozlišovat mák potravinářský, o němž je zde řeč, od máku farmaceutického s vyšším obsahem morfinových alkaloidů. Tento mák se u nás nepěstuje, do ČR se dováží a nesmí být využíván v potravinářství.
V Česku pěstované odrůdy modrého, výjimečně i bílého máku se vyznačují minimálním obsahem alkaloidů na povrchu semen i v makovině. Jejich limity jsou obsaženy ve vyhlášce a její dodržování kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Žádné „omámení“ po požití makových buchet nebo koláčů nikomu rozhodně nehrozí.
„Naprostá většina produktů s mákem na trhu podle monitoringu Státního zdravotního ústavu z roku 2016 nepřekročila úroveň 10 miligramů morfinu na kilogram máku, přičemž limit činí 25 mg/kg,“ vysvětlil Mikšík.
Pokud jde o produkci, loni se v ČR sklidilo 24 tisíc tun máku, z toho se 84 procent vyvezlo Největším odběratelem je Rusko, kam se vyváží okolo 5000 tun máku ročně, dále Německo, Polsko či Slovensko.
Pečení s mákem je rozšířeno především ve slovanských státech, dále i v Bavorsku, Rakousku, Maďarsku či Rumunsku. V ostatním světě to není obvyklé. U nás je mák nedílnou součástí buchet, závinů či koláčů, používá se i do chleba či ke zdobení pečiva.
Odborníci poukazují i na příznivý nutriční obsah makových semínek. Ta obsahují vedle příznivých esenciálních mastných kyselin například také vápník, zinek či železo.