Článek
Šperk je prvním nálezem svého druhu na Moravě. Zřejmě patřil významné ženě. Překvapivě přečkal celá staletí bez sebemenšího poškození. Ležel v lesní hrabance. Stačilo jej jen otřít.
Jde o ryzí zlato. Za mladší doby římské, kdy nákrčník vyrobil nějaký germánský zlatník, se zlato nemísilo s dalšími kovy. Jde tedy o kvalitní zlato s ryzostí 900/1000 s nepatrnou příměsí stříbra a mědi. Přívěšek váží 32 gramů a jeho cenu archeologové odhadují na statisíce korun.
Hledač pokladů objevil na Šumavě trhavinu, kterou použili při atentátu na Hitlera
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_F_I/aBgBUIZ.jpeg?fl=cro,0,0,1280,720%7Cres,160,,1%7Cjpg,80,,1)
„Nálezci jsou detektoráři Lukáš Kotásek a Tomáš Lusk. Nedostanou nic a jsou s tím smířeni. Dlouhodobě s nimi spolupracujeme. Již nás potěšili nejedním nálezem. Odměnu by si teď určitě zasloužili,“ řekl Právu Ivan Čižmář z brněnského Ústavu archeologické památkové péče.
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_QL_I/4DjBG.jpeg?fl=cro,0,585,984,553%7Cres,1200,,1%7Cjpg,80,,1)
Místo nálezu zlatého nákrčníku ze třetího století po Kristu
Podle zákona našli detektoráři šperk takzvaným archeologickým způsobem, tedy jinými slovy vědomě hledali v terénu historickou cennost. Na odměnu proto nemají nárok.
Při stavbě zahradní pevnosti našli dva malí Francouzi zlaté cihličky
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_QJ_E/gTKpI.jpeg?fl=cro,0,0,1250,703%7Cres,160,,1%7Cjpg,80,,1)
Pardubický kraj kdysi obdobnou situaci řešil vyplacením odměny poctivému nálezci pokladu. Podle Čižmáře by takto mohl postupovat nyní i Jihomoravský kraj. Vědci se shodují v tom, že stát by měl začít vyplácet odměny poctivým detektorářům, kteří své nálezy předávají archeologům. Někteří mají dokonce z těchto hledačů vytvořeny týmy svých spolupracovníků.
Ztracen na útěku?
Muži ke svému nálezu neprodleně přivolali odborníky. Nákrčník byl mimořádně cenný již v době, kdy byl vyroben. Šlo o období po smrti římského císaře Marka Aurelia, kdy vedení impéria rozhodlo, že Řím vyklidí své pozice v až příliš divoké střední Evropě plné barbarů. Přímo mezi Germány měla tehdy svoji pevnost desátá římská legie. Nacházela se na vrchu Hradisko u současných Pasohlávek na Brněnsku a šlo o nejsevernější výspu Říma.
V komíně koncentračního tábora Osvětim našli schované předměty
![](http://d15-a.sdn.cz/d_15/c_img_QJ_E/sPMC5.jpeg?fl=cro,17,7,1225,689%7Cres,160,,1%7Cjpg,80,,1)
Pravděpodobně po stažení legie někdo ve Ždánickém lese nákrčník ztratil. Možná šlo o ženu na útěku. Pokud by si jej tam někdo ukryl, zřejmě by jej zahrabal. Vše vypadá tak, jako by byl šperk pohozen v lese. Už ve své době ale představoval obrovské jmění a dovolit si jej mohli jen nejbohatší. Majitelé pouhých stříbrných a bronzových nákrčníků patřili mezi elitu.
Nákrčník se našel již v lednu. Archeologové se nálezem nechtěli moc chlubit a místo jeho nálezu tají. Opakovaně se na něj vrátili a celé okolí prohledali, ale nenašli nic, co by se šperkem mohlo souviset. Hledání zkomplikovala karanténa vyhlášená kvůli koronaviru.
Podle jedné z teorií by mohl být v okolí místa nálezu šperku hrob významné germánské ženy. I když pátrání zatím skončilo ve slepé uličce, archeologové jej rozhodně nevzdávají, přestože příběh osudu nákrčníku zřejmě zůstane navždy opředen tajemstvím.