Článek
Mám před sebou dva dokumenty. Jedním je obžaloba Městského státního zastupitelství v Praze, druhým trestní oznámení Nadačního fondu proti korupci a doktorky Hany Marvanové. Shodují se, že zakázka na Opencard byla předražená, ve zbytku se výrazně liší. Obžaloba směřuje proti hodnotící komisi, jíž jste byl členem a která doporučila přijmout nabídku firmy Haguess. Aktivisté kladou vinu skupině lidí napříč magistrátem od politického vedení přes ředitele úřadu po šéfa odboru IT. Kde se problém s předražením zakázky zrodil podle vás?
Obžalobu znám, trestní oznámení ne. Obžaloba, která míří proti mně a dalším zaměstnancům magistrátu a která teď míří k městskému soudu, klade vinu všem členům hodnotící komise. K oznámení nadačního fondu se vyjadřovat nemohu. Myslím, že problém, který vznikl ohledně předražení celého projektu Opencard, vznikl na straně vrcholných představitelů magistrátu. To je můj názor. Nechci říkat žádná jména, protože by na mě mohl zase někdo podat trestní oznámení. Ale je to na vrcholných představitelích magistrátu. Pokud jde o hodnotící komisi, my jsme postupovali podle zadávací dokumentace. Tu jsme nevytvářeli my. Tuto zadávací dokumentaci si vyzvedávaly společnosti na magistrátu a na jejím základě měly podat nabídky. Přišla pouze jedna.
Kolik společností si zadávací dokumentaci vyzvedlo?
Desítky.
Přihlásila se však jen firma Haguess. Právě o zadávací dokumentaci se přitom říká, že byla šita na míru jedinému uchazeči.
Ano, ale tu nevytvářeli členové hodnotící komise, kteří jsou obviněni. Navíc ta soutěž, o které se hovoří v obžalobě pro městský soud, byla jen součástí projektu Opencard. Projekt byl ale předražený celý. Jediná nabídka, která na základě zadávací dokumentace přišla, splnila hodnotící kritéria. Tudíž jsme ji doporučili. Hodnotící komise je jen poradní orgán zadavatele. Tím bylo Hlavní město Praha, jehož jménem jednal ředitel odboru Informatiky MHMP (Ivan Seyček, jediný z obžalovaných, kterého obviňují i podavatelé trestního oznámení kolem Marvanové, pozn. red.), který naše doporučení mohl nebo nemusel akceptovat. On ho akceptoval a předal dál vrcholným orgánům magistrátu. Pokud se v obžalobě hovoří o nějakém předražení v této dílčí zakázce projektu Opencard, s tím, že jsme jako komise způsobili škodu přes 60 miliónů korun, pak musím dodat: V zadávací dokumentaci bylo jediné cenové kritérium, a to celková cena.
Ale státní zástupkyně hovoří o tom, že struktura nabízené ceny podle zadávací dokumentace neseděla a společnost Haguess měla být z veřejné soutěže vyloučena. Proto vinu směřuje vůči vám. Říkáte tedy, že to není pravda a vy jste měli hodnotit jen celkovou cenu?
Měli jsme hodnotit pouze cenu celkovou, která byla stanovena na maximální výši 90 miliónů korun. Nabídková cena firmy Haguess měla výši 82 miliónů korun, čímž splnila hodnotící kritérium zadávací dokumentace. Policie si pak vyžádala znalecký posudek, který porovnával soutěž s cenami soutěží, které proběhly v Plzni a Liberci. Dospěli k závěru, že v obou městech to bylo lacinější. My jsme ale nevěděli, jak to proběhlo v těch dvou městech, to nebyla ani naše povinnost. I kdybychom zjišťovali, jak to proběhlo jinde, možná by nám vrcholné orgány těch měst ani nedaly podklady.
Trestní oznámení v té věci podala opoziční zastupitelka Jana Ryšlinková koncem roku 2009. Vy jste se jí, podle jejích slov, bezprostředně poté přihlásil a spolupracoval nejprve s ní a pak s policií. Mezitím ale uplynuly tři roky. Co jste se za tu dobu vlastně dozvěděl? Co vám tři roky hlodalo v hlavě, že jste za ní okamžitě šel?
Ona to trestní oznámení podala někdy na podzim 2009.
Hovoří o době před Vánocemi.
Asi tak. V tom okamžiku jsem o projektu už leccos věděl, měl jsem k dispozici nějaké dokumenty v elektronické podobě včetně e-mailů, z nichž je patrné, jak projekt probíhá a jak je vlastně řízen. Dle mého názoru čistě pro jednu společnost. Přemýšlel jsem o tom, a když jsem se z médií dozvěděl o kroku paní Ryšlinkové, chtěl jsem se připojit. Spojil jsem se s ní a vytvořili jsme tým lidí, který se sešel v kanceláři pana Kalvody (advokát Jan Kalvoda, bývalý ministr spravedlnosti za ODA, pozn. red.).
Dohodli jsme se, že budeme kontaktovat protikorupční policii, a koncem roku jsme se sešli s jedním vedoucím důstojníkem. Ten mi dal ústní slib před svědky, že pokud policii předám informace, které mám, budu svědkem v režimu utajení. Moje jméno se nedostane na veřejnost ani na magistrát, abych nebyl nijak ohrožen.
Tento policista, se kterým jsme spolupracovali řádově dva měsíce, z protikorupční policie poté odešel. Důvodem jeho odchodu bylo, že mu to nedovolili vyšetřovat tak, jak chce, tedy mířit na vrcholné struktury magistrátu. Proto se rozhodl z policie odejít a rozpracované vyšetřování předal svým kolegům.
Celý rozhovor čtěte v úterním vydání deníku Právo.