Článek
„K nákaze došlo u imunosuprimované pacientky s jiným chronickým onemocněním. Je ale na místě uklidnit veřejnost, protože jde opravdu o raritní případ,“ informovala ředitelka SZÚ MUDr. Barbora Macková.
Nákaza podle ní nesouvisí s cestou pacientky do zahraničí a ani s kontaktem s cizincem. „Předpokládaným zdrojem infekce je domácí zvíře, které rodina chovala,“ doplnila.
Ve 33 letech Romaně diagnostikovali Parkinsonovu nemoc. Mozková stimulace oddaluje špatné dny
„Vzorek jsme dostali do naší laboratoře 20. dubna 2022. Jde o v České republice ojedinělý záchyt tohoto typu bakterie,“ popisuje vedoucí Národní referenční laboratoře pro pertusi a difterii SZÚ Mgr. Jana Zavadilová.
Poslední případ záškrtu byl totiž v ČR zaznamenán v roce 1995, poslední dvě úmrtí na záškrt byla evidována v Československu v roce 1969.
Povinné očkování omezilo výskyt
„Výskyt záškrtu u nás značně omezilo povinné očkování, které začalo už v roce 1946. Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek po očkování, a většinou má souvislost s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí,“ vysvětluje doktorka Kateřina Fabiánová.
Poté, co SZÚ nález záškrtu potvrdil, zahájila krajská hygienická stanice na Vysočině epidemiologické šetření. „Protože se jedná o starší pacientku, je ten okruh (kontaktů) velmi uzavřený, zatím se šetří do deseti osob a předpokládáme, že ten okruh nebude širší,“ řekla ČTK Jana Böhmová, mluvčí Krajské hygienické stanice Kraje Vysočina.
U lidí, kteří byli s nemocnou v kontaktu, se podle ní zatím žádné příznaky nemoci nevyskytly. Inkubační doba nemoci je dva až pět dní. „Předpokládáme, že to onemocnění už by u nich asi vypuklo, samozřejmě jsou pod dohledem svých praktických lékařů,“ doplnila Böhmová.
Záškrt může mít různé klinické formy a při včasném záchytu bývá dobře léčitelný podáním antibiotik. Nejčastěji začíná horečkou, slabostí a bolením v krku, časem se pak na sliznici objevují běložlutá napadená místa, která nelze odstranit bez porušení tkáně a mohou se šířit.
Záškrt - téměř vymýcené smrtelné onemocnění. Vše se ale brzy může změnit
Laryngeální forma záškrtu bývala obávaným onemocněním u kojenců a malých dětí. Začínala sípáním a štěkavým kašlem a pokračovala šířením pablán do dolních dýchacích cest. Spolu s velkými otoky docházelo pak i k zadušení nemocného.
Pokud není nemocný včas léčen, toxin se dostává do krve a poškozuje buňky srdce, ledvin a také některá nervová vlákna. Nosní forma infekce je mírnější a projevuje se krvavou nebo hnisavou sekrecí a pablánami v nosní sliznici.
Novinky se zapojily do projektu Česko si povídá. Chcete se zapojit do diskuze o klíčových tématech, která rozdělují společnost? Odpovězte na následující otázku. Více informací zde.