Článek
V čele projektu stojí přednosta interní hematologické a onkologické kliniky Jiří Mayer. Ten upozornil, že zatímco s běžnou chřipkou nebo i obyčejným nachlazením lidi běžně v sezoně často i zbytečně zcela zaplní čekárny lékařů, nemocní s koronavirem, kteří nepotřebují akutní hospitalizaci, jen sedí doma a čekají na odeznění příznaků.
Nemáte tady zavedenou žádnou strukturovanou péči o pacienty s nemocí covid-19. Prostě jsou jen doma, a kdyby se jim přitížilo, mají si zavolat záchranku.
„Nemáte tady zavedenou žádnou strukturovanou péči o pacienty s nemocí covid-19. Prostě jsou jen doma, a kdyby se jim přitížilo, mají si zavolat záchranku,“ popsal současnou praxi Mayer. „Sledování dobře definované populace v Jihomoravském kraji nám poskytne cenná data, které pak budeme moci přibližně použít i na celou českou populaci,“ dodal.
Od pátku budou dostávat pozitivně testovaní pacienti nabídku, aby se do projektu zapojili. „Každý den by je zdravotník kontaktoval po telefonu a nemocný by s ním vyplnil dotazník. Kdyby se zdravotníkovi něco nezdálo, přizval by ke konzultaci lékaře, a kdyby ten naznal, že se něco děje, odeslal by nemocného na vyšetření,“ vysvětlil Mayer.
Ten virus je trochu divný. Jak dlouho vydrží imunita, není jasné, tvrdí čeští vědci
Nakažení by v projektu mohli pokračovat i poté, co by se z nemoci zotavili. „U vyléčených by se mohla testovat protilátková odpověď, zkoumat, jestli tam není poškození plic a podobně,“ předestřel šéf projektu.
„Naším cílem je zvýšení kvality života a redukce nemocnosti i úmrtnosti v důsledku onemocnění covidem-19. Dílčím cílem je pak ještě popsat přirozený průběh nemoci a specifikace rizikové populace ohrožené vznikem zápalu plic a také vypracování metodiky časné detekce v reálných podmínkách stávajícího zdravotního systému. Může to zkvalitnit další péči o pacienty a přinést i úplně nové poznatky, přece jen je to nová nemoc a dosti i těch základních věcí o ní stále ještě nevíme,“ dodal Mayer.