Článek
„Podle mě je to nesmysl,“ zhodnotil Faltýnek ústavní žalobu na Zemana. Sám se netají tím, že má s prezidentem nadstandardní vztahy. Na dotaz, jestli by byl pro, aby se žaloba vůbec nezařazovala na pořad schůze, odpověděl: „Já určitě.“
O pořadu schůze rozhoduje organizační výbor Sněmovny, poslanci návrh následně schvalují hlasováním.
„Kdyby na organizačním výboru vznikl návrh bez zařazení ústavní žaloby, mohl by někdo vystoupit na plénu a navrhnout bod zařadit a hlasovalo by se. Nutno podotknout, že vláda má většinu,“ řekl k tomu Novinkám místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).
Proti zařazení je i SPD
Pro to, aby se žalobou Sněmovna vůbec nezabývala, je i SPD. „Hnutí SPD nevidí žádný důvod, proč by měla být projednávána ústavní žaloba na prezidenta Miloše Zemana. Není k tomu důvod, aby tady ústavní žaloba byla,“ sdělil Novinkám šéf SPD Tomio Okamura.
Pokud by se k ANO a SPD přidali ještě čtyři poslanci, žaloba by opravdu bez diskuze mohla spadnout pod stůl. Ústava stanoví, že v případě, že „Sněmovna nevysloví souhlas do tří měsíců ode dne, kdy o něj Senát požádal, platí, že souhlas nebyl dán.”
I neprojednání je informace, míní Kalousek
Takový scénář připouští i sněmovní matador a šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. „Když se ANO, SPD a KSČM domluví, že to vůbec na plénum nepustí, tak během tří měsíců projde lhůta a Sněmovna to vůbec neprojedná. To je docela dobře možné,“ míní Kalousek.
„Ale i to je informace o tom, že poslanci, kteří přísahali na Ústavu, jsou ochotni dívat se na to, jak je ohýbána a jak se někdo snaží zavést poloprezidentský režim. Každý poslanec, který si přeje, aby byla zachována parlamentní demokracie, tak by tu žalobu podpořit měl,“ dodal Kalousek.
Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) každopádně koncem července ČTK řekl, že si myslí, že ve Sněmovně bude vůle ústavní žalobu projednat. Podle něj se nestane, že tříměsíční lhůta marně uplyne. Vondráček má tak jiný názor než Faltýnek.
Neprojde to, tipuje Bartošek
V případě, že by Sněmovna o ústavní žalobě na Zemana nakonec opravdu jednala, je k vyslovení souhlasu potřeba 120 poslanců. Žaloba tak k Ústavnímu soudu stejně s největší pravděpodobností nakonec nedoputuje.
„Osobně si myslím, že to neprojde, díky hnutí ANO. Počítám, že to nepodpoří ani komunisté. Za sebe můžu říct, že to podpořím, a počítám, že to podpoří i poslanecký klub,“ uvedl šéf klubu KDU-ČSL Jan Bartošek.
Žalobu podpoří i poslanci STAN. „Prezident je politik minulosti, politik starých pořádků. A zabírá si tolik moci, kolik mu ostatní povolí. Když už premiér není schopen ani prosadit výměnu ministra, musí zakročit parlament,” konstatoval šéf klubu STAN Jan Farský.
Filip: Senátoři žárlí na prezidenta
Předseda KSČM Vojtěch Filip Novinkám napsal, že nemá nic proti zařazení zprávy o ústavní žalobě, pokud bude předložena k projednání v souladu se zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
„Obsah je ale neprojednatelný a svědčí to o účelovosti práce senátorů, kteří žárlí na sílu mandátu prezidenta, kdy mandát od lidu ČR je u všech senátorů menší než 10 procent mandátu prezidenta. O kvalitě jejich právní a politické zralosti to také něco svědčí,“ napsal v SMS zprávě Filip.
Osm Zemanových prohřešků
Senát ústavní žalobu na Zemana schválil 24. července. Pro podání žaloby se vyslovilo 48 senátorů, kvorum bylo 45. Proti podání žaloby hlasovalo 27 senátorů.
Návrh žaloby připravil senátor Václav Láska (Senátor 21). Prezidentovi je v návrhu žaloby vyčítáno osm prohřešků, mimo jiné například průtahy kolem odvolání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD).
Dalším prohřeškem podle senátorů je, že Zeman nechal vládnout bez důvěry menšinový kabinet Andreje Babiše (ANO).
Proti Ústavě podle senátorů bylo i to, že Zeman odmítl jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho, jak chtěla ČSSD.
Ústavní žaloba jen jednou
Senát k ústavní žalobě na prezidenta přistoupil v historii jen jednou. Důvodem byla amnestie někdejšího prezidenta Václava Klause před odchodem z Hradu v roce 2013. Tehdy ještě Senát nepotřeboval souhlas Sněmovny, což se změnilo se zavedením přímé volby prezidenta.
Ústavní soud tehdy o žalobě nerozhodl s odůvodněním, že Klausův prezidentský mandát krátce po podání žaloby uplynul. Pokud by soud žalobě vyhověl, trestem by pro žalovaného mohla být ztráta prezidentského úřadu.