Hlavní obsah

Ústavní soud zamítl stížnost Janka Kroupy, policie prý může odposlouchávat i novináře

Právo, Petr Kozelka
Brno

Ochrana novinářského zdroje může jít v určitých případech stranou a policie pak může žurnalisty odposlouchávat. Konstatoval to ve čtvrtek Ústavní soud (ÚS) s tím, že k takovému postupu může dojít v závažných případech, kdy je ve hře ochrana demokratických principů společnosti nebo boj proti nejzávažnější kriminalitě.

Foto: Milan Malíček, Právo

Janek Kroupa na snímku z roku 2013

Článek

„Odposlech a záznam telekomunikačního provozu, jakožto prostředek odhalování a prevence trestné činnosti, je legitimním prostředkem, kterým lze za určitých okolností zasáhnout do práva na soukromí, jakož i do práva novináře na ochranu novinářských zdrojů. Vyvažování přiměřenosti takového zásahu je v prvé řadě úkolem obecných soudů, které rozhodují o nařízení odposlechu a které musejí v tomto smyslu svá rozhodnutí řádně odůvodnit,“ konstatoval senát se soudcem zpravodajem Janem Musilem.

Otázku legitimnosti odposlechů předložil ÚS investigativní novinář Janek Kroupa, který tvrdil, že jej policie odposlouchává v souvislosti s případem údajné korupce při nákupu pandurů. Kroupa totiž zveřejnil článek s názvem „Svědectví: Dalík si řekl o 480 miliónů za pandury“, v němž vycházel z protokolu o výslechu jednoho ze svědků.

Kroupa požadoval informace

Policisté jej vyzvali, aby ozřejmil, od koho a jak protokol získal, což novinář odmítl. Následně se neoficiálně dozvěděl, že jeho telefon je kvůli tomu odposlouchávaný. Kroupa se proto obrátil na policii a následně i na Nejvyšší soud (NS) se žádostí, aby mu byly o odposlechu poskytnuty informace, ovšem nepochodil.

Podle justice totiž v tomto případu ještě nebylo skončené trestní řízení a podle zákona je člověk o odposlechu informován až po ukončení vyšetřování a teprve tehdy se může obrátit na Nejvyšší soud, aby legalitu odposlechu přezkoumal.

Pochybnosti o účinnosti kontroly ze strany NS mohou vyvstat zejména v situacích, kdy trestní řízení, v jehož rámci byl prováděn odposlech, trvá příliš dlouho
Jan Musil, soudce

„Trestní řízení ve věci, v níž byl odposlech nařízen, nebylo doposud pravomocně skončeno, a proto nebyl uživatel telefonu informován o odposlechu. Za této situace nemohl ÚS dále posuzovat, zda byly dodrženy všechny zákonné podmínky pro nařízení odposlechu, tedy to, zda byl samotný zásah, spočívající v nařízení a provedení odposlechu, přiměřený. Nemohl posuzovat ani to, jakou váhu je třeba přiznat ochraně novinářského zdroje,“ vysvětlil Musil.

Kroupa také žádal ÚS o zrušení části trestního řádu týkající se odposlechů. V tomto směru mu sice soudci nevyhověli, ale jedním dechem dodali, že zákonná úprava by se mohla změnit.

Související témata:

Foto: Ústavní soud, Novinky

Ústavní soud

Foto: Igor Zehl, ČTK

Budova Nejvyššího soudu v Brně

„Pochybnosti o účinnosti kontroly ze strany NS mohou vyvstat zejména v situacích, kdy trestní řízení, v jehož rámci byl prováděn odposlech, trvá příliš dlouho, což osobu dotčenou odposlechem omezuje v možnosti podat příslušný návrh. Do budoucna by měl zákonodárce kritické připomínky zvážit a eventuálně právní úpravu zdokonalit, například stanovením maximální doby, po niž lze poskytnutí informace o odposlechu odkládat,“ dodal Musil.

Výběr článků

Načítám