Článek
Zatímco v případě vstupní klauzule pro koalice, která je násobkem potřebného pětiprocentního zisku pro jednotlivé strany, a u rozdělení země pro volby na 14 volebních krajů se Ústavní soud neměl shodnout na jejich protiústavnosti, k opačnému názoru měl dospět v případě výpočtu rozdělení mandátů tzv. d’Hondtovou metodou.
Ta podle stížnosti senátorů znevýhodňuje malé strany v menších volebních krajích. Tomuto výkladu ústavní soudci měli dát za pravdu.
Naznačil to i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v úterním rozhovoru pro ECHO.
Senátoři s napadnutím termínu voleb neuspěli
„Můžu říct pouze to, že plénum se při projednávání zpravodajské smlouvy většinově shodlo na protiústavnosti platné úpravy – tím myslíme porušení ústavního principu rovnosti hlasů – a takříkajíc se zaseklo na otázce, zda neodložit účinnost výroku právě s ohledem na to, že prezident republiky již termín voleb vyhlásil,“ uvedl.
Problém je v tom, že d’Hondtova metoda v kombinaci s rozdělením krajů, které nejsou srovnatelné velikosti, nepůsobí v jednotlivých krajích jako proporční, ale posouvá volební systém k většinovému.
První model s koalicemi: Dominance ANO je pryč, blok Pirátů a STAN je těsně za ním
Hlasy voličů tak nemají v krajích stejnou váhu. Tak např. ANO ve volbách před čtyřmi lety při zisku necelých 30 procent hlasů získalo 78 mandátů. Menší strany, které se pohybovaly mezi pěti a šesti procenty, skončily na šesti a sedmi mandátech. Např. zatímco ANO potřebovalo k zisku mandátu 19 232 hlasů, STAN musel získat 43 693 hlasů.
Ústavní soud se tedy rozhodl nezasáhnout do rozdělení krajů, ale pouze dorovná to znevýhodnění, které strany pociťují v menších krajích. Pro parlament by toto rozhodnutí znamenalo, že se bude muset co nejrychleji zabývat volebním zákonem, tak aby d’Hondtovu metodu výpočtu mandátů pro jednotlivé strany nahradil jinou. Z vyjádření Rychetského ale není jisté, jestli parlament bude nucen urychleně změnit zákon ještě pro letošní sněmovní volby. To bude jasné až po zveřejnění nálezu.