Článek
„Nebylo v pořádku, že se hlasovalo po 19. hodině,“ uvedl Wintr na dotaz Novinek.
Ke spornému postupu došlo v úterý večer okolo 20. hodiny poté, co ve Sněmovně předseda SPD Tomio Okamura v rámci obstrukcí kvůli projednávání pandemického zákona šest hodin řečnil u pultíku. Následně byla vyhlášena desetiminutová přestávka, jelikož v sále nebyl přítomen žádný člen vlády, což řád vyžaduje.
Když se pak Okamura chystal pokračovat, místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS), který schůzi zrovna řídil, mu odebral slovo a vyhlásil procedurální hlasování o prodloužení jednací doby i po 21. hodině.
Pane poslanče, už citujete sám sebe. Další obstrukční maraton ve Sněmovně
„Po přestávce dostávali slovo další poslanci, kteří vlastně předběhli poslance Okamuru, který ještě stále měl otevřený příspěvek,“ vysvětlil Wintr. I to bylo podle něj porušením řádu.
Za problematickou ale zároveň považuje i samotnou obstrukci Okamury. „Předsedající už dávno měl předsedu Okamuru volat k věci s tím, že má návrhy na rozšíření pořadu schůze zdůvodňovat krátce, a po marném volání mu odejmout slovo. To se nestalo,“ podotkl Wintr.
Zpochybnili jste legitimitu schůze, kritizuje opozice. Poslanci bušili do lavic
SPD již avizovalo, že kvůli hlasování i přerušení Okamurova projevu podá dvě žaloby k Ústavnímu soudu. Někteří poslanci také spekulují o tom, že by v budoucnu mohla být pro nelegitimnost zpochybněna celá aktuálně probíhající schůze dolní komory parlamentu, a to včetně projednaných bodů.
Na schůzi se má schvalovat v prvním čtení například rozpočet, rozhodnout musí poslanci také o vydání Andreje Babiše (ANO) a Bohuslava Svobody (ODS) k trestnímu stíhání.
Jan Wintr
Wintr ani jeho kolega Jan Kysela si nemyslí, že by zpochybnění u Ústavního soudu mělo šanci na úspěch. Kysela argumentuje například rozhodnutími z minulosti, kdy poslanci napadli u Ústavního soudu průběh jednání při schvalování elektronické evidence tržeb (EET) kvůli neumožnění vystoupení řadě opozičních poslanců.
„Je třeba brát v potaz, že Ústavní soud je orgánem k ochraně ústavnosti, nikoliv k ochraně pravidel jednacího řádu. Obecně řečeno, neměla by být pošlapávána práva opozice vyjádřit se k věci. Ve chvíli, kdy vidíte, že se k pandemickému zákonu konalo více než 30 hodin rozpravy ve Sněmovně, tak mi připadá krajně nepravděpodobné, že by opozice mohla věrohodně tvrdit, že neměla možnost se k tomu zákonu vyjádřit,“ řekl Kysela.
Porušení jednacího řádu považuje za spíše „technické“, které by nemělo mít vliv na další průběh schůze ani na další na ní přijaté zákony.
O pandemické novele bude Sněmovna hlasovat v pátek. Koalice prosadila přerušení schůze
Podle Kysely i Wintra opakované obstrukce při jednání Poslanecké sněmovny ukazují, že je potřeba změnit a reformovat jednací řád.
„Podle mého soudu je radno, pokud se ukazuje, že poslanci mohou v zásadě opakovaně uvádět Sněmovnu do stavu paralýzy, změnit jednací řád, než se pokoušet opakovaně obstrukce řešit porušováním řádu. Tím pochopitelně snižujete autoritu Sněmovny i jednacího řádu jako jednacího zákona,“ poznamenal Kysela.
Odborník na ústavní právo Jan Kysela.
Ke změně jednacího řádu se současná vládní koalice staví spíše rezervovaně, jelikož reforma může být dvousečná – koalice může být po příštích volbách opozicí a omezit by tak mohla sama sebe. Podle Kysely by musel být zákon napsaný tak chytře, aby nejen šlápl na krk stávající opozici.
„Ale tak, aby v případě, že budete příště v opozici, vám na krk nikdo nešlapal. Jde o to, jak ho změníte,“ doplnil Kysela.
