Úřední změna pohlaví jen s operací, potvrdil Ústavní soud

„Navrhovatel, který se narodil jako muž, necítí se ovšem ani mužem, ani ženou, nýbrž osobou ,neutrálního´ pohlaví, se u správních orgánů a soudů domáhal změny rodného čísla,” popsal ÚS meritum posuzované věci.

Dotyčný rovněž navrhoval vyškrtnout pasáž občanského zákoníku, podle níž změna pohlaví nastává chirurgickým zákrokem, a formulaci zákona o specifických zdravotních službách týkající se změny pohlaví transsexuálních pacientů.

ÚS se nezabýval podmínkami změny pohlaví, ale zaměřil se výlučně na podobu rodného čísla, „ve vztahu k němuž se navrhovatel domáhal zrušení zvyšování dvojčíslí vyjadřujícího měsíc narození u žen o 50”.

„V České republice se lidé dělí na ženy a muže. Toto chápání binární existence lidského druhu nemá původ ve vůli státu ve smyslu vůle veřejné moci, neboť veřejná moc je pouze akceptovala jako společenskou realitu,” konstatoval soud a pokračoval, že je-li toto dělení ústavně akceptováno, jeví se jako logické, „že stát informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité formě zaznamenává”.

Že se tak děje v podobě rodného čísla, nepovažují soudci za problém, přičemž v odůvodnění soud připomněl, že se od užívání rodného čísla postupně odstupuje.

„Smyslem napadeného ustanovení upravujícího rodné číslo žen není prezentace toho, s jakým pohlavím se nositel rodného čísla identifikuje,” zdůraznil soud.

„Úlohou Ústavního soudu oproti tomu není ochrana, či snad dokonce prosazování moderních trendů, stejně jako jeho úlohou není těmto trendům bránit. Ústavní soud není a nemůže být arbitrem vstupujícím do kulturních válek a aktivně určujícím směr společenského vývoje v České republice,” uzavřeli soudci.

Rozhodnutí pléna nebylo jednotné a disentní stanoviska k němu zaujalo hned sedm z 15 soudců.