Článek
V rozhovoru pro Právo poprvé veřejně upozornil, že nechce do této funkce jmenovat nikoho ze stávajícího vedení, tedy z týmu bývalého šéfa Ivo Ištvana.
Stříž v reakci na to pro Právo uvedl, že mu ministr žádné podmínky pro jeho návrh dosud nedával.
Ivo Ištvan, který úřad Vrchního státního zastupitelství v Olomouci vedl od roku 1997, letos v březnu tento post opustil a přesunul se na Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) za svým dlouholetým kolegou Střížem, ale pouze na řadovou funkci.
Schvalování ruské invaze trestným činem? Svoboda slova má limity, říká Stříž
„Podle zákona je to tak, že nejvyšší státní zástupce má navrhnout ministrovi nějaké jméno. Zatím takový návrh nepadl. Přiznám se, že pana nejvyššího žalobce netlačím do toho, aby to bylo zítra, protože na prvním místě je kvalita toho člověka,“ řekl Právu Blažek.
Na otázku, zda to tedy znamená, že by neměl být novým šéfem olomouckých žalobců nikdo z tamních vedoucích činitelů, odpověděl ministr jednoznačně: „Přesně tak. Měl by to být někdo, kdo se na to bude dívat jinak. Tím myslím tak, že na prvním místě je zákonnost, nikoli mediální úspěšnost. Což v Olomouci někdy, neříkám vždycky, nebylo jako pravidlo.“
Šéf resortu připomněl, že byl už dříve opakovaně velmi kritický k činnosti Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, a tento kritický postoj prý nemá zdaleka jen on či politici, ale i velká část odborné veřejnosti.
Z Blažkových slov vyplývá, že by se šéfem olomouckých vrchních žalobců neměl stát např. náměstek Pavel Komár. Blažek tím narážel na dříve kritizované zásahy v kauzách Nagyová či Vidkun, kde pod vedením Ištvana a jeho olomouckých žalobců policisté z tehdejšího protimafiánského útvaru zatýkali některé lidi takřka v přímém přenosu za dohledu kamer.
Blažek: Šance soudit ruské válečné zločince tu určitě je
Jenže například někdejší ministr vnitra a bývalý místopředseda ODS Ivan Langer, kterého policie rovněž nejprve zadržela, skončil nakonec jen v roli svědka.
Nejtvrdší kritika se na olomoucké žalobce snesla po policejním zákroku na Úřadu vlády v červnu 2013 v kauze kolem někdejší šéfky sekretariátu premiéra Jany Nagyové (nyní Nečasové).
Tehdejší kabinet vedený Petrem Nečasem (ODS), v němž byl Blažek poprvé ministrem spravedlnosti, totiž následně rezignoval. Součástí kauzy byl i případ poslaneckých trafik dozorovaný Ištvanovými podřízenými.
„Slyším to poprvé“
Případ se týkal tří bývalých zákonodárců ODS Marka Šnajdra, Ivana Fuksy a Petra Tluchoře, kteří pomohli vládě prosadit sporný daňový balíček a poté rezignovali na mandát poslance. Výměnou za to měli podle Ištvanových žalobců dostat lukrativní místa ve státem řízených firmách. Všichni tři byli obviněni z korupce a skončili na měsíc ve vazbě.
Pak ale zasáhl Nejvyšší soud a trestní stíhání nechal zastavit kvůli poslanecké imunitě. Stát se pak exposlancům za stíhání a vazbu omluvil, dostali také statisícové odškodné. Ministrovo stanovisko, aby se šéfem žalobců v Olomouci nestal nikdo ze současného vedení, nejvyššího žalobce Stříže překvapilo.
Daňový balíček platí, i když ho Zeman nepodepsal. Prezident jednal neústavně, rozhodl ÚS
„Slyším to od vás poprvé, protože od něj jsem takovou podmínku ani přání neslyšel. Nevím, jestli to je, či není jeho (Blažkova) podmínka. Rozhoduji se podle svých kritérií. Musí to být státní zástupce a slušný člověk. Je pochopitelně na mně, jaké jméno navrhnu,“ řekl Právu Stříž, který však musí brát v úvahu, že šéfa olomouckého vrchního státního zastupitelství jmenuje ministr spravedlnosti.
Přestože ministr na návrh nespěchá, Stříž chce mít jasno ještě do prázdnin. „Přemýšlím, konzultuji, debatuji, a předpokládám, že nejpozději v průběhu června kandidáta představím ministrovi, a dál už to bude na něm,“ nastínil.