Článek
Průzkum se tentokrát zaměřil na obecnější hodnoty. 66 procent respondentů podle výsledků trápí nejistota z budoucnosti, 69 procentům vadí vysoká korupce, a dokonce 82 procent dotázaných si myslí, že dnes jsou oproti minulé době lidé zhýčkaní. Jako horší také vnímá téměř polovina respondentů podmínky pro rodiny s dětmi.
Naopak lepší jsou podle dotazovaných současné pracovní příležitosti (myslí si to 56 procent dotázaných) a také postavení Česka ve světě (45 procent).
Poměry před rokem 1989 a nyní hodnotili lidé na základě třiceti podrobných otázek podle jednotlivých oblastí. Jako klíčové se podle autorů výzkumu ukázalo vzdělání respondentů.
Unikátní průzkum: Třicet let od revoluce se „máme líp“ hlavně podle mladých
„Ze všech socio-demografických ukazatelů (pohlaví, věk, velikost obce) se právě vzdělání projevilo jako nejsilnější faktor,” potvrzuje ředitel výzkumu Vojtěch Prokeš. „Čím je dosažené vzdělání vyšší, tím častěji si lidé myslí, že je lépe po roce 1989. Tento názor zastává 18 % lidí bez maturity, 40 % maturantů a celých 66 % vysokoškoláků,“ dodává.
Spokojenost lidí se společenskou proměnou se odvíjí také od politických preferencí. Nejvíce cítí nostalgii po předrevolučních časech lidé, kteří v posledních volbách do Poslanecké sněmovny volili KSČM, variantu, že tehdy bylo lépe než nyní, zvolila víc než polovina dotázaných.
Podobně jsou na tom lidé, kteří k volbám nechodí. Ti si také častěji než jiné skupiny myslí, že se nedá jednoznačně hodnotit, ve kterém z období bylo lépe.
Že je dobře teď, si naopak myslí ti, kteří hodili svůj hlas TOP 09 (90 %), Pirátům (81 %), KDU-ČSL (76 %) nebo ODS (66 %).
Autoři průzkumu i tentokrát upozorňují, že jeho výsledky odrážejí osobní zkušenosti a postoje respondentů a nutně nemusí vypovídat o skutečném stavu věcí. V minulém díle jsme publikovali první blok otázek zaměřený na životní úroveň, možnost cestovat, politickou kulturu, životní prostředí či kvalitu potravin.