Článek
V prohlášení české pobočky Světové zdravotnické organizace jste uvedli, že jedinou cestou, jak zvládnout epidemii covidu-19, je testování, důsledné trasování a izolování nakažených jedinců. Reagovali jste tak na záměr českých hygieniků trasování do určité míry omezit. Proč je to takový problém?
Na základě vědeckých dat máme za to, že testování, izolace a sledování všech kontaktů je nezbytné pro zvládnutí epidemie.
Nikdy jsme neřekli, že každý, kdo se setkal s někým nakaženým, má být izolován, ale právě proto musí hygienici znát celou historii nakaženého, aby mohli identifikovat případné rizikové lidi a blízké kontakty, které s dotyčným strávili více než 15 minut a nacházeli se od něj v menší vzdálenosti než dva metry. Systém trasování musí tedy být dodržen, aby se eliminovala rizika nákazy u lidí, na které by nemoc mohla špatně dopadnout.
Česko dostalo od WHO přes prsty: Situace s koronavirem je znepokojivá
Říkáte, že všichni nemusí do karantény. Jaký máte názor na karanténu u bezpříznakových jedinců? Řada firem by se totiž mohla dostat do provozních problémů, pokud by do karantény zamířila velká část zaměstnanců, i těch, kterým vlastně nic není.
Data říkají, že u většiny bezpříznakových jedinců se dříve nebo později nějaké příznaky objeví. Symptomy se neobjeví ani po čase jen u zhruba 20 procent nakažených. A my víme, že i lidé s jakýmikoliv mírnějšími příznaky ten virus mohou přenášet. Důležité je při posílání do karantény zvažovat rizikovost toho kontaktu.
Představte si, že sedíte v kanceláři s jedním člověkem a máte virus, a ve vedlejší místnosti se potkáte na pár minut s dalšími kolegy, ne všichni by museli do karantény. K tomuto rozhodnutí je ale zapotřebí to epidemiologické trasování a vyhodnocení hygienika, u koho je vysoká pravděpodobnost nákazy po setkání s vámi a u koho ne. Podle toho by ti lidé měli být izolováni. Je to prostě proces založený na úrovni expozice.
Měli byste mlčet, reagoval Babiš na kritiku od WHO
Premiér Andrej Babiš (ANO) se vymezil vůči vyjádření WHO a vzkázal vám, že byste měli mlčet, protože jste na začátku epidemie nedoporučovali a zpochybňovali účinnost nošení roušek a podobně. Co na to říkáte?
Upozornili jsme jen na nejlepší způsob, jak omezit šíření nákazy ve společnosti, a tím je podle vědeckých dat testování, trasování, izolování nakažených a také péče o lidi, u kterých se nemoc nějakým způsobem projeví. Nechci vstupovat do diskuse ani s předsedou vlády, ani s vládou České republiky. My pouze doporučujeme zemím zaujmout účinný přístup. Ale je na každém, jakou strategii zaujme.
Pražská hygiena před časem uvedla, že se jim nedaří zjistit u zhruba 30 procent nemocných zdroj nákazy. Čím to je způsobeno?
Myslím, že to souvisí s tím, že lidé mají velmi vysoký počet kontaktů. Zejména ti mladí, kteří navštěvují místa, kde je mnoho lidí, málo prostoru či špatná ventilace vzduchu. Pak samozřejmě nejsou schopni ukázat prstem na možný zdroj nákazy.
Babiš: Nakažení by se mohli trasovat sami
Nicméně, aby to nebylo špatně pochopeno, neznamená to, že hygienická stanice není schopna vyslechnout každého člověka s pozitivní diagnózou, jen u řady z nich nedokáže zjistit, kde a od koho se nakazili.
Jak si stojí Česko ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi? Podle vašeho vyjádření je to nevalné. Premiér Babiš ale tvrdí, že Česko má celkově jedny z nejlepších čísel v Evropě.
Česko zaznamenává výrazné nárůsty nových případů. Podíváte-li se však na data ze zemí, jako je například Francie či Itálie, tak mají v přepočtu na 100 tisíc obyvatel stále vyšší přírůstky. V Česku se začaly projevovat návraty lidí z dovolených, začátek školního roku a větší pohyb lidí, takže ten virus ve společnosti koluje snadněji, než tomu bylo během minulých měsíců.
Mezi nárůstem počtu nově nakažených a nárůstem počtu lidí, kteří potřebují nemocniční péči, nebo dokonce zemřou, je prodleva asi dva až tři týdny.
Česko má skutečně nízký počet případů úmrtí a nízký počet nakažených, kteří vyžadují hospitalizaci a intenzivní péči. Ale v posledních 7 až 10 dnech začala stoupat i tato čísla, a je to proto, že mezi nárůstem počtu nově nakažených a nárůstem počtu lidí, kteří potřebují nemocniční péči, nebo dokonce zemřou, je prodleva asi dva až tři týdny. Musíme tedy počítat s tím, že tato čísla porostou i nadále. Nemyslím si ale, že by v České republice hrozilo přehlcení nemocničních kapacit, jak tomu bylo například ve Španělsku nebo Itálii, protože v tuzemsku jsou tyto kapacity velké.
Zvládá česká vláda situaci a boj s koronavirem dobře?
Myslím, že fungují dobře už od začátku. Od samého počátku pandemie průběžně hodnotí epidemiologickou situaci a snaží se v návaznosti na to zavádět opatření. Myslím si, že proces rozhodování na ministerstvu zdravotnictví je hodně závislý na hlasech odborníků. Nicméně máme tu co dočinění se zcela novým virem, se kterým se seznamujeme teprve osm měsíců. Některá opatření prostě budou fungovat, některá ne, a bylo potřeba vysledovat, která proti šíření covidu zabírají.
Roušky budou od čtvrtka povinné i v práci
Většina zemí a začátku volila velmi přísná opatření, ale například lockdown (uzavření oblasti - pozn. red.) není něco, co je možné dělat opakovaně, protože to má výrazný dopad na ekonomiku i život lidí. Během léta došlo ke změně, kdy se spíše Česko zaměřuje na regionální ohniska a lokální opatření. To je, myslím, velmi rozumný přístup.
Vláda je často terčem kritiky kvůli nedostatečné komunikaci a občas překotnému zavádění nových opatření. Jaký na to máte názor?
Komunikace může být vždy lepší, ale i horší. Nikdo nevěděl, co se stane, když zůstanou třeba otevřené školy, jak se virus může v takovém prostředí šířit. Je to celé pouze o vyhodnocování rizik a snaze to vyřešit.
