Článek
„Odchovy se dělají proto, že v přírodních lokalitách nejsou perlorodky schopné přežít první roky života. Jsou v té době nejvíce citlivé na znečištění řeky. Odebíráme larvy od matek a držíme je v chovu několik let, dokud neodrostou a můžeme je pustit do řeky,“ sdělil Právu u řeky Malše Ondřej Korábek.
Zmínil, že v zimě jsou larvy perlorodek na žábrách pstruhů, na jaře odpadají a ochranáři je přemísťují z řeky do odchovných zařízení. „Nejdříve je máme v Petriho miskách, pak je přemísťujeme do krabiček a ukládáme na místech toku, kde víme, že to přežijí. Teprve když jim je pět nebo deset let, pouštíme je do řeky,“ poznamenal Korábek.
Kešky pomáhají ohroženým druhům
Perlorodka je na hranici vymření v celé střední i západní Evropě. „Populace je tvořena přestárlými jedinci, často i přes sto let, tedy z doby, kdy ještě rozmnožování v přírodě fungovalo. Na našich lokalitách neprobíhá přirozená reprodukce perlorodky už řadu let, a proto je musíme doplňovat z odchovů,“ doplnil Korábek.
Na završení česko-rakouského projektu se přijeli do Cetvin podívat i ministr životního prostředí Richard Brabec a premiér Andrej Babiš (oba ANO).
„Přeshraniční projekt na záchranu perlorodky říční pomáhá chránit přírodu bez ohledu na státní hranice. Tento vzácný mlž má velmi specifické nároky na prostředí, ve kterém žije. V povodích, která leží v různých státech, by to bez vzájemné spolupráce vůbec nemělo smysl. Tím, že se snažíme, aby byla voda v povodí čistá, pomáháme třeba i vrance obecné, mihuli potoční nebo rostlině s podivuhodným jménem hvězdoš,“ konstatoval ministr Brabec.
Ovčí oplůtky na Sněžce se ujaly
Perlorodka říční obývá chladné toky horských a podhorských oblastí. Kvůli vysokým nárokům na kvalitu prostředí je jedním z nejcitlivějších indikátorů čistých vod. Odhaduje se, že v celé České republice žije kolem 10 000 perlorodek různého stáří. Přestože se toto číslo může zdát vysoké, je pouze zlomkem původních počtů obývajících české a moravské řeky na začátku 20. století.