Článek
Proč u NSS uspěla jen Jana Bobošíková?
Ve všech případech soud konstatoval, že se ministerstvo vnitra dopustilo protizákonnosti, mělo chybnou, protiústavní metodiku. Když si provedli kontrolu vzorků, tak chybovost sečetli a promítli do všech podpisů, což byla podle nás chyba. Máme za to, že správný postup měl vést k průměru, a tím pádem by ty počty podpisů vypadaly trochu jinak.
Ale pouze v případě paní Bobošíkové přepočet vedl k tomu, že počet jejích podporovatelů překročil hranici 50 tisíc. U pánů Dlouhého i Okamury i po přepočtení počet zůstal pod požadovanou hranicí.
Ale výsledek byl nejtěsnější možný, čtyři proti třem.
Byť i jeden jediný možný výklad zákona je v souladu s ústavou, tak Nejvyšší správní soud nesmí přerušit řízení a postoupit kauzu k ÚS, ale musí to vyložit právě tím způsobem, o kterém je přesvědčený, že protiústavní není.
Většinový názor byl ten, že výklad, který jsme provedli, je ústavně souladný, a že ustanovení, jakkoli problematická, nejsou v rozporu s ústavou. Pokud je nějaké zákonné ustanovení hloupé, ještě neznamená, že je protiústavní.
Prověřovali jste i konkrétní podpisy na petičních arších?
U paní Bobošíkové jsme je neprověřovali, vycházeli jsme z toho, že navazujeme na práci ministerstva vnitra. To může prověřit maximálně dva vzorky, tedy celkově 17 tisíc podpisů. Považovali bychom za nezákonné, aby si soud přisvojil takovou kompetenci a aby třeba za situace, kdy by měl kandidát 150 tisíc podpisů a vnitro prověřilo 17 tisíc, prověřoval další vzorky nebo třeba všechny.
V případě pánů Dlouhého a Okamury jsme prováděli namátkové prověřování těch vzorků, kde ministerstvo konstatovalo, že tam byly nesprávné údaje. Takže jsme paralelně s ministerstvem prováděli průzkum přes registr obyvatel a nenašli jsme ani jedno pochybení ve výsledku ministerstva. Pokud bychom ho našli, byli jsme připraveni zjišťovat dále. Chybovost u těchto dvou kandidátů byla hodně vysoká.
Dá se říci, že u Okamury byla rekordní?
To je sportovní terminologie, ale procento chybovosti u něj bylo výrazně nejvyšší. Zkoumat, proč tomu tak bylo, není úkolem soudu, můžeme jen spekulovat, že to bylo sběrem podpisů na poslední chvíli, jestli to sbírala agentura, nebo příznivci, to ale soudu nepřísluší. Zejména u pana Okamury byla chybovost taková, že celé archy byly smyšlené, sepsané jednou rukou.
Ministerští úředníci měli chybnou metodiku?
Právo není přírodní věda, v právu 1+1 nemusí nutně znamenat 2. Vždycky je to o více interpretacích. Výklad ministerstva může mít své jisté opodstatnění a jakkoli jejich výklad podle znění zákona asi možný byl, my jsme přišli s jiným výkladem a ten ministerský jsme označili za protiústavní.