Hlavní obsah

Za rekordní schodek může covid jen z půlky. NKÚ spočítal, kam se poděl zbytek

Novinky, ČTK, bož
Aktualizováno

Hospodaření státu v loňském roce nelze přičítat jen vlivu pandemie covidu-19, uvedl v úterý Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) k výroční zprávě za loňský rok. Konstatoval, že se loni zvyšovaly nejen výdaje spojené s nemocí covid-19, ale i běžné výdaje, které s pandemií nesouvisely. K problémům podle kontrolorů přispělo i to, že stát nedokáže jednat systematicky.

Foto: Milan Malíček, Právo

Prezident NKÚ Miloslav Kala.

Článek

„Pandemie nemoci covid-19 se bezesporu tvrdě promítla do hospodaření státu. Z našeho pohledu na sebe však vzala roli katalyzátoru, zesilovače problémů, kterými naše země v oblasti nakládání s veřejnými prostředky trpí dlouhodobě a na které jsme opakovaně upozorňovali,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.

Společným jmenovatelem nezanedbatelné části problémů je podle úřadu to, že „stát nedokáže jednat cíleně a systematicky, ať už jde o budování infrastruktury, digitalizaci, nebo sociální oblast“.

Ve výroční zprávě za rok 2020 shrnuje úřad svá zjištění z 30 kontrol a zároveň hodnotí postup státu ve vybraných politikách i jeho hospodaření.

Vojtěch: Respirátorů za 777 korun se koupilo jen devět tisíc, korupce nebyla

Domácí

Hospodaření státního rozpočtu loni skončilo schodkem 367,4 miliardy korun, zatímco původně schválený rozpočet počítal se schodkem 40 miliard. Za horším výsledkem stál podle kontrolorů nejen propad příjmů rozpočtu, absence úsporných opatření a výdaje spojené s covidem, ale i růst běžných výdajů, které s pandemií nesouvisely.

Polovina výdajů navíc s covidem nesouvisela

Celkové výdaje státního rozpočtu loni vzrostly meziročně o 291 miliard korun. Z toho ale minimálně 147 miliard korun nesouviselo s pandemií nemoci covid-19, tvrdí NKÚ. Uvádí přitom, že ministerstvo financí ve svém pokladním plnění zařadilo mezi výdaje, které měly souviset s opatřeními proti covidu, i takové položky, které s nimi přímo nesouvisely. Jako příklad uvádí jednorázový příspěvek důchodcům nebo oddlužení nemocnic.

Státní rozpočet nebyl podle NKÚ připraven na zpomalení ekonomiky. Toto tvrzení vznesl kontrolní úřad už dříve, například když se loni v září vyjadřoval k hospodaření státu za rok 2019. Stát také nedokázal zareagovat na snížení výkonu ekonomiky přiměřenými úsporami na výdajové straně, tvrdí úřad nyní.

Sekera v rozpočtu bude i příští rok přes 300 miliard, přiznala Schillerová

Ekonomika

„Nárůst výdajů na provoz státu a na sociální dávky (zejména platů a důchodů) bez jejich adekvátního krytí příjmy v kombinaci s rezignováním na hledání úspor je praxí, která ohrožuje stabilitu veřejných financí,“ stojí ve zprávě NKÚ.

NKÚ poukazuje na to, že od roku 2016 pravidelně narůstá počet státních zaměstnanců, ale podle něj to nemá významnější dopad na zlepšení výkonu státní správy. Jen v letech 2016 až 2019 se zvýšil objem peněz na platy a ostatní platby o 58 miliard korun. Úřad ve zprávě uvádí, že příkladem nevyužité příležitosti ke zlepšení služeb státu pro občany může být systém elektronické identifikace a Portál občana, na které ministerstvo vnitra vynaložilo téměř 250 milionů korun, ale které však širokou nabídku dostupných služeb občanům nezajistily.

„Současně ani nabízené služby nebyly pro občany natolik atraktivní, aby o ně projevili zájem,“ podotýká zpráva.

Stát kupoval respirátory i za 777 Kč za kus, zjistila kontrola

Domácí

Stát podle úřadu nedostatečně řeší dlouhodobé problémy v sociální oblasti, jako je třeba sociální vyloučení nebo důchodová reforma. Stát se také nezabývá skutečným přínosem vynaložených peněz a nemá ani informace o přínosech spolupráce s mezinárodními organizacemi, uvádějí kontroloři. Podle zjištění NKÚ spolupracovala ČR v roce 2018 se 477 organizacemi, kterým uhradila celkem 4,4 miliardy korun. Přínos spolupráce pro stát však úřady vyhodnotily jen asi u poloviny organizací.

Ministerstvo s výtkami nesouhlasí

Ministerstvo financí v reakci uvedlo, že se s tvrzením NKÚ neztotožňuje, protože i uvedené výdaje měly za cíl stabilizovat českou ekonomiku, podpořit její růst a snížit související sociální tlaky.

„Není pravdou, že by vláda rezignovala na úsporná opatření. Již v roce 2020 došlo ke krácení počtu míst, které bylo navíc doprovázeno snížením tzv. užších provozních výdajů rozpočtových kapitol o deset procent. Jde zejména o výdajové položky na nákup materiálu, vody, paliv a energií či služeb,” uvedlo mimo jiné MF.

Úřad dále uvedl, že na podzim 2020 MF předložilo Poslanecké sněmovně plán postupné konsolidace, který předpokládá návrat do standardních podmínek bez vyvolání recese.

Schodek rozpočtu se v březnu vyšplhal na rekordních 125,2 miliardy

Ekonomika

„V konsolidační strategii konkrétně počítáme s tím, že nebudou valorizovány provozní výdaje, tedy že fakticky budou reálně klesat. Počítáme se zmrazením platů úředníků, státních zaměstnanců a ústavních činitelů,” doplnilo MF.

Přírůstek státních zaměstnanců mezi lety 2013 a 2021 je podle MF ze 73 procent dán nárůstem pracovních míst ve školství a ze 16 procent nárůstem pracovníků bezpečnostních složek a vojáků z povolání.

Výběr článků

Načítám