Článek
Podle premiéra Andreje Babiše by mohlo v úvahu přijít zavedení vyšší daně z hazardu či zavedení nové digitální daně, která by postihla velké provozovatele sociálních sítí a vyhledávačů, jako jsou Facebook či Google. Ve hře zůstává i zvýšení spotřební daně z alkoholu.
Vláda počítá se zrušením tzv. superhrubé mzdy. Koaliční smlouva ANO a ČSSD uvádí, že spolu se zrušením superhrubé mzdy se sníží daň z příjmu. Přepočteno na hrubou mzdu by daň klesla z dnešních zhruba 20 procent na devatenáct. Lidem by tak ze mzdy zůstalo více peněz, ovšem veřejné rozpočty by přišly o více než 22 miliard korun.
Schillerová proto plánuje spojit zrušení superhrubé mzdy s reformou zdravotního pojištění. Podle záměru ministerstva financí by se zvýšily odvody za zdravotní pojištění ze strany zaměstnanců a zaměstnavatelů. Současně by stát přestal platit odvody za děti, seniory a nezaměstnané, tedy za tzv. státní pojištěnce. Stát by tak ušetřil přes 70 miliard korun ročně.
K tomuto nápadu je zatím ostražitý i ministr zdravotnictví Vojtěch Adam (ANO). „Je to téma na jednání expertů,“ řekl.
Protože však má ANO ve Sněmovně pouze 78 poslanců, musí pro své daňové nápady i úsporná opatření získat politickou podporu. Jak u koaliční ČSSD, tak u KSČM, která vládu toleruje, případně i u jiných politických subjektů. Potíž je v tom, že strany mají o změnách daní leckdy jiné představy.
Spory o novou daň
Soc. dem. by ráda prosadila tzv. sektorovou daň, která by postihla banky. S ní má ale zásadní problém právě ANO. Komunisté zase jako přínos do státní kasy vidí zdanění církevních restitucí, které ale nakonec nemusejí projít přes Ústavní soud. Problém by neměli jen s tzv. digitální daní.
Zato s případnými změnami zdravotního pojištění by Schillerová podle ekonomického experta KSČM Jiřího Dolejše ministryně u komunistů tvrdě narazila.
„Především je třeba odpovědět na otázku, zda by státní pojištěnci měli dál garantovanou pojistnou ochranu a zdravotní péči a zda by zdravotní péče byla dál dostupná pro všechny,“ řekl Právu Dolejš.
Rozpory v koalici trvají i při debatách o úsporách. Ministryně financí se snaží ministry přesvědčit, aby jí pro příští rok navrhli platové úspory ve státní sféře za více než 7 miliard korun a aby redukovali 10 procent státních zaměstnanců.
„Pokud bychom drasticky redukovali stav úředníků, musíme si jasně říci, které agendy vykonávat nebudeme,“ prohlásil vicepremiér a šéf ČSSD Jan Hamáček.
„Je zapotřebí snižovat náklady ve státní správě, ale zásadně odmítáme, aby to bylo plošně,“ uvedla předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM).
