Článek
Toman, který má blízko k prezidentu Miloši Zemanovi, se za SPOZ chtěl stát poslancem v předčasných volbách v roce 2013, jako nestraník vedl kandidátku zemanovců v Ústeckém kraji. Nyní podle svých slov přemýšlí i o tom, že by vstoupil do soc. dem.
„Termín si určíme po společné dohodě s předsedou Hamáčkem,“ podotkl v pátek v ČT s tím, že pokud strana bude mít o jeho členství zájem, tak do ní vstoupí i v případě, že by členové rozhodli v referendu proti vládě.
„Loajální budu k tomu, kdo mě nominoval, tedy soc. dem., a co se týká odborných věcí a řízení vlády, tam je pan premiér,“ doplnil.
Toman uvedl, že se soc. dem. spolupracuje dlouho. „Vážím si toho, že moje názory v oblasti zemědělství nejsou problémem pro hnutí ANO ani KSČM a už vůbec ne pro pana prezidenta,“ dodal.
Toman se zemědělství věnuje už od studií, pracoval jako zootechnik i ve vedoucích pozicích společností Agrotec Hustopeče a Agrotrade.
Kromě ministerského angažmá má i zkušenosti se státní správou. Působil jako obchodní rada na zastupitelských úřadech ve Washingtonu a Bratislavě v letech 1996–2001, tři roky jako náměstek ministra zemědělství. Toman byl prezidentem Agrární komory ČR v letech 2014 až 2017.
Toman je synem předlistopadového českého a federálního ministra zemědělství. Ten, stejně jako jeho mladší syn Zdeněk Toman, podniká v potravinářství. Jejich společnost Agrotrade patří k významným potravinářským firmám v ČR. Nyní ovládá výrobce majonéz a dresinků Boneco, chovatelskou společnost kuřat Xaverov a firmu Xaverov Trade.
Krčál už byl náměstkem
Kandidát na ministra práce a sociálních věcí Petr Krčál (53) se věnuje politice od roku 1996, kdy vstoupil do ČSSD, předtím krátce před listopadem 1989 se stal členem KSČ.
V soc. dem. dělal zprvu poslaneckého asistenta, v letech 2003–2007 se stal poradcem na obraně. V letech 2002 až 2010 byl zastupitelem obce Polnička, kde působil i jako radní, v letech 2008–2016 byl zastupitelem Kraje Vysočina a radním odpovědným za sociální oblast.
Od srpna 2016 byl několik měsíců politickým náměstkem ministryně práce Michaely Marksové, poté od ledna 2017 působil zhruba rok ve stejné funkci u ministra pro lidská práva a legislativu Jana Chvojky.
Krčál byl již v roce 2014 navržen na ministra práce, kvůli osobním důvodům se ale vzdal nominace.
Poslanec, olomoucký primátor a kandidát na křeslo šéfa kultury Antonín Staněk (52), se v roce 2013 stal docentem pro obor pedagogika. Předtím učil na středních školách v Liptovském Mikuláši a ve Šternberku (1991 až 2001), od roku 2001 přednáší na Pedagogické fakultě UP, kde byl v minulosti proděkanem pro studijní záležitosti.
Členem soc. dem. je Staněk od roku 2001, v komunální politice se pohybuje od roku 2002, v loňských volbách do Sněmovny přeskočil ze třetího místa preferenčními hlasy lídra Romana Váňu a ve Sněmovně ho tak nahradil.
Letos kandidoval na šéfa ČSSD, nepostoupil ale do druhého kola. Nedařilo se mu ani v dubnové volbě místopředsedy strany, těsně neuspěl ve druhém kole.