Těžaři mohou dostat za zdevastovaný Plakánek pokutu až dva miliony

„Verdikt padne do konce letošního roku. Maximálně můžeme dát dvoumilionovou pokutu,“ konstatoval ředitel Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český ráj Jiří Klápště.

Těžaři už terén, necitlivě rozrytý harvestory a vyvážečkami, stačili na vlastní náklady z části zrekultivovat.

„Přiblížit Plakánek původnímu stavu potrvá minimálně rok. Podmínka rekultivace bude součástí přestupkového řízení. Příroda si sama neporadí,“ doplnil Klápště.

Příroda se bude s důsledky letošní zářijové těžby vyrovnávat léta, než se podaří hluboké jizvy v krajině vzniklé lidskou činnosti podaří zahladit.

„Došlo k nevratnému poškození nivy Veseckého potoka, poničeného dopravou dřeva po dnu pískovcového kaňonu, poškození části nivní louky a narušení vodního režimu chráněné lokality,“ zrekapituloval ekolog Jan Piňos, podle něhož státní ochranářské organice totálně selhaly.

Těžba poškodila 91hektarovou přírodní rezervaci v pořadí podruhé. Naposledy v roce 2015, ovšem nikoliv s takto devastujícími důsledky.

Těžební práce měly v lokalitě, odkud začátkem letošního září muselo zmizet 600 kubíků kůrovcového dřeva, probíhat co možná nejšetrnějším způsobem.

Harvestory a další těžké stroje do Plakánku najely jako do běžné těžební lokality se stromy kácenými především s vidinou zisku. Těžké stroje za sebou místy nechaly metr hluboké koleje.

Obci Libošovice, jíž údolí Plakánek patří, se vytěžené dřevo podařilo prodat dřív, než těžba začala.

„Dostali jsme od kupce, jenž zároveň zajistil kompletní těžbu, zálohu ještě před začátkem těžebních prací,“ potvrdil libošovický starosta Vít Svoboda (nezávislý).

„Vzhledem k charakteru lokality nebylo možné volit šetrnější způsob těžby,“ podotkl starosta obce, jenž za bezpečnost Plakánku, kudy ročně projde na 120 tisíc turistů, zodpovídá.

„Pokud by ekologové podepsali, že přebírají odpovědnost za zdraví turistů, jimž hrozil úraz pádem kůrovcem napadených stromů, potom těžba by nemusela proběhnout,” dodal.

Reprízu podobné situace v kterémkoliv místě Českého ráje s jedenácti přírodními rezervacemi, ochranáři ani po trpké zkušenosti s údolím Plakánek nevylučují.

Zabránit devastaci území o rozloze 181 kilometrů čtverečních, střeženém dvacítkou dobrovolných strážců doslova za svačinu, zaměstnanci CHKO prakticky nemohou.

„Těžba dřeva na území CHKO nemusí být ani hlášena. Většinou to zjistíme, až když se rozběhne. To bychom museli stát za každým bukem, na což nemáme lidi,“ podotkl Klápště, šéf oblasti, kde jeden dobrovolník dohlíží na 10 čtverečních kilometrů chráněného území.

„Profesionála nemáme žádného,“ upřesnil.