Těm, co pojedou na Tchaj-wan, se Čína zavře

Úplné složení Vystrčilovy delegace, která má odletět na konci srpna a v níž má být 90 lidí, zatím není známo. Podle diplomatických zdrojů, se kterými Právo hovořilo, ale účastníci musejí počítat s tím, že poté se do Číny jen tak nepodívají, možná vůbec. A takovým náměstkům nebo šéfům odborů, kteří pak mají na starost styky s Pekingem, to může profesně zlomit vaz.

„To, že má Senát vlastně nulový vliv, stejně jako jeho předseda, Číňany nezajímá. Pro ně je rozhodující symbolika. A šéf horní komory je druhý nejvyšší ústavní činitel ČR. To je jako americký viceprezident, bez ohledu na skutečné rozdíly. A lidé, kteří budou v jeho delegaci, to pocítí také, i když by si jich jinak Číňané nevšimli,“ sdělil Právu diplomatický zdroj.

Podle něj bude Čína cestu české delegace velmi pečlivě sledovat. „V Pekingu budou vědět o každém slově, které při jednáních na Tchaj-wanu padne, ještě dřív, než česká strana stihne udělat zápis,“ dodal.

Další vysoký diplomat nepochybuje, že Čína bude účastníkům házet klacky pod nohy.

„Nikdo by si neměl dělat iluze, Čína je totalitní země a podle toho se bude chovat. Když takový diplomat, vědec nebo podnikatel z Vystrčilovy delegace bude pak chtít zemi jen navštívit, nedostane víza. A pro někoho, kdo se Čínou živí, to může být velmi nepříjemné. Stejně tak jako pro turistu,“ vysvětlil diplomat Právu.

To zažil například bývalý šéf belgického Senátu Jacques Brotchi, který za loňskou návštěvu Tchaj-wanu a setkání s tamní prezidentkou dostal doživotní zákaz vstupu do Číny.

Ministr Petříček přitom ještě ve středu v ČT připustil, že jeho resort může někoho vyslat. „Zástupci ministerstva zahraničních věcí tam nebudou na úrovni náměstků. V tuto chvíli se můžeme bavit maximálně o úrovni ředitelů (odborů),“ sdělil s tím, že by se v delegaci mohli objevit úředníci z ministerstva průmyslu a obchodu.

V odpovědi na dotaz Práva, zda už ví, kdo konkrétně by jel, však své původní stanovisko přehodnotil.

„Z naší strany jsou kontakty s Tchaj-wanem drženy na úrovni ředitelů odborů. Není ani běžná praxe, aby někdo z ústředí jezdil s parlamentními delegacemi. Naše účast bude v tomto případě kanceláří v Tchaj-peji,“ uvedl Petříček.

Také ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) odmítl, že by posílal někoho ze svého resortu. „Z MPO ani z podřízených organizací neletí nikdo,“ sdělil Právu.

Polovinu delegace by měli tvořit podnikatelé, dále mj. místopředseda Akademie věd Zdeněk Havlas, rektor VŠCHT Pavel Matějka, prorektor ČVUT Radek Holý či pražský pirátský primátor Zdeněk Hřib, který stál za vypovězením sesterské smlouvy s Pekingem.

S Vystrčilem poletí i další senátoři a vdova po jeho předchůdci Věra Kuberová.

Podle informací Práva zájem neprojevil nikdo z poslanců. „Organizační výbor Sněmovny nic takového neprojednával. Oficiálně za Sněmovnu určitě žádný poslanec nepojede,“ sdělil Právu šéf dolní komory Radek Vondráček (ANO).

Vystrčilova návštěva vyvolává vášně kvůli jeho ústavní funkci a hlavně proto, že se setká s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. To v očích Pekingu bude zpochybnění tzv. politiky jedné Číny.

Tu razí jak Peking, tak Tchaj-pej, potíž je v tom, že obě vlády se pokládají za legitimní nástupkyně původní císařské Číny a tu druhou neuznávají. Na diplomatickém poli jasně vítězí Peking, který uznává většina států včetně Česka, zemí Evropské unie či Spojených států.

Proto má Praha v Pekingu velvyslanectví, které vede ambasador, a v Tchaj-peji Českou ekonomickou a kulturní kancelář, kterou řídí jen její vedoucí. Také Tchaj-wan má v ČR Tchajpejskou hospodářskou a kulturní kancelář. Obě kanceláře

nemají diplomatický status, ačkoli de facto fungují jako ambasády.

Vystrčila v jeho cestě na Tchaj-wan podpořil během návštěvy ČR i americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Právě USA se dostaly do sporu s Pekingem poté, co na Tchaj-wan vyslaly svého ministra zdravotnictví Alexe Azara, který se setkal s tamní prezidentkou.

Na takto vysoké úrovni byl americký činitel na Tchaj-wanu v roce 1979, kdy Washington přerušil diplomatické styky s Tchaj-wanem a ambasádu přesunul do Pekingu. Tehdy se USA sbližovaly s Čínou proti Sovětskému svazu.

Podle dalšího diplomatického zdroje Vystrčilova cesta Američanům vyhovuje, a proto Pompeo misi podpořil.

„Američany především zajímá, jaká bude reakce Pekingu, o co Češi přijdou a co naopak získají od Tchaj-wanců. Americký ministr zdravotnictví v době koronaviru na Tchaj-wanu, který pandemii zvládl na jedničku, je něco úplně jiného než druhý nejvyšší ústavní činitel ČR,“ dodal zdroj Práva.