Článek
Město pověřilo v letošním roce Národní referenční laboratoř (NRL), aby provedla srovnání s průmyslovým hlukem. Měření probíhalo v květnu i v učebnách Základní školy Zborovská.
„Z expertizy vyplývá, že pokud by byly hlasové projevy havranů hodnoceny podle vztahů pro obtěžování průmyslovým hlukem, bylo by možné hlukové zatížení lokality označit za neakceptovatelné. Jinými slovy, kdyby takový hluk způsoboval průmysl, byl by to hluk nadlimitní,“ uvedl Jiří Rozum z odboru životního prostředí města Tábor.
Hrozí nebezpečí rozšíření hnízdění
Odbor proto požádal ministerstvo životního prostředí o povolení větších zásahů do hnízdních kolonií. Ministerstvo předpokládá, že využije mírná opatření, nikoliv odlov či ničení obsazených hnízd.
„Je nutné upozornit na úskalí razantních zásahů do hnízdních kolonií, protože hrozí reálné nebezpečí rozšíření hnízdění do jiných lokalit i nárůst hnízdní populace. S těmito negativními důsledky má Tábor zkušenosti,“ vysvětlil Rozum.
Zbloudilý plameňák překvapil obyvatele Sibiře
Město má dvě možnosti – plašení havranů sokolnicky cvičenou kání, nebo prodloužit dobu shazování hnízd. „Přesněji zapojit větší počet stromolezců. Shazování hnízdních zbytků už se ve městě dělo, pokračovat bude v první polovině února 2020. Plašení sokolnickým dravcem ve městě je bohužel velmi komplikované,“ upozornil Rozum. Zmínil, že káně Harrisova je asi jediným druhem, který je schopen účinně havrana zaplašit a přitom operovat v zastavěném území.
Káně Harrisova
„Sehnat káni Harrisovu není jednoduché. A když se to podaří, je nezbytná její nepřetržitá přítomnost v lokalitě po dobu nejméně tří až pěti dnů. Rozsah hnízdišť si vynutí použití více jedinců. Město Tábor plánuje 14denní plašení, které pak vyhodnotí,“ konstatoval Rozum.
S havrany bojuje dvacet měst
Havran polní je zejména v době hnízdění vázaný na lidská sídla, přičemž důvody jeho chování nejsou známy – mimo potravní nabídku rozhoduje zřejmě ochrana před predátory a další faktory. Vymístění havranů ze současných hnízdišť není možné.
S havraními koloniemi bojuje asi dvacet měst v ČR. V Táboře žije zhruba dvě stě párů, v Chrudimi asi osm set. „Jedno víme určitě, havrany z města vyhnat nedokážeme,“ dodal Rozum.