Světové ceny uhlí jsou nejvyšší za 10 let

Podle listu Financial Times je tak nyní cena australského uhlí, která je určující pro asijský trh, nejvyšší za více než 10 let. Podobně je na desetiletých maximech i cena jihoafrického uhlí, které od začátku roku podražilo o 44 procent. Ještě loni v červenci stála podle Tradingeconomics.com tuna uhlí kolem 50 dolarů, tedy zhruba třetinu toho co nyní.

Za výraznými nárůsty stojí Čína. Vlna veder v největších čínských průmyslových provinciích vedla k dramatickému nárůstu spotřeby elektřiny. Teplejší počasí zvýšilo poptávku po elektřině i v Japonsku, Jižní Koreji a v USA, zatímco produkce uhlí v Indonésii a Austrálii kvůli záplavám poklesla.

Sucha v jižní Číně vyřadila z provozu vodní elektrárny, když současně Indonésie, největší zahraniční dodavatel uhlí do Číny, byla postižena dlouhotrvajícími dešti a teď i covidem. Omezení na železnici a v přístavech ovlivnila dodávky z dalších dvou klíčových zemí – Ruska a Jihoafrické republiky.

„Růst cen uhlí je tažen silnou poptávkou z Číny, když tamější nakupující jsou ochotni platit nejvyšší ceny,“ potvrdil analytik společnosti CRU Dimitrij Popov.

Čína zároveň kvůli tlaku Austrálie na mezinárodní vyšetřování původu pandemie covidu-19 uvalila faktický zákaz na dovozy uhlí z této země. Rostoucí ceny zemního plynu zase přiměly některé producenty elektřiny v Japonsku a Evropě přejít na výrobu z uhlí, čímž ještě zesílil tlak na jeho ceny.

„Ještě jsem nikdy neviděl Čínu pod takovým tlakem. Vodní elektrárny nevyrábějí, domácí produkce má problémy a dovoz z klíčových zemí není možný,“ uvedl Tom Price ze společnosti Liberum.

Přestože rychle roste instalovaná kapacita výroby z obnovitelných zdrojů, jako jsou větrné a fotovoltaické elektrárny, pokrýt nárůst poptávky po elektřině nestačí. Zatímco loni kvůli pandemii celosvětová poptávka klesla o procento, letos se po otevření ekonomik po celém světě očekává její růst o pět procent a příští rok o další čtyři procenta.

„Zdroje obnovitelné energie rychle porostou, ale budou schopny pokrýt pouze asi polovinu nárůstu poptávky v letech 2021 a 2022,“ konstatovala Mezinárodní agentura pro energii IEA.

Výsledkem má být letošní nárůst výroby elektřiny z uhlí o pět procent. Ta by se tak měla dostat na úroveň před pandemií. Příští rok pak má produkce z uhlí růst o další tři procenta a dostat se na historická maxima.

Přestože se i kvůli rostoucí ceně emisních povolenek v Evropě mluví o konci uhlí v nejbližších letech, v Česku se s tím zatím počítá až v roce 2038, tedy ve stejné době jako v sousedním Německu.

Doporučení uhelné komise vláda letos v květnu vzala na vědomí, ale zároveň uložila komisi dále podrobněji rozpracovat dopady dřívějšího ukončení využívání uhlí. Teď má komise připravit další scénáře útlumu uhlí při vyšší ceně emisní povolenky, kterou musí platit výrobci elektřiny za vypuštěné škodliviny.

Počátkem července byla podle serveru Investing.com cena přes 58 eur za tunu, když ještě loni v březnu to bylo méně než 16 eur. V současnosti se obchoduje za cenu kolem 52 eur, cena povolenek je tedy více než trojnásobná proti době před 16 měsíci.

Největší podíl na výrobě elektřiny v ČR má hnědé uhlí, podle Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby. Následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent.

Provozovatelem uhelných elektráren je společnost ČEZ nebo soukromé Sev.en Energy a Sokolovská uhelná. ČEZ letos v aktualizaci své strategie oznámil, že bude pokračovat v útlumu uhlí a do roku 2030 ho přestane spalovat v teplárnách. Změny chystají i ostatní energetické firmy.