Světelného smogu přibývá a škodí

Nadmíra umělého světla, takzvaný světelný smog, působí problémy nejen při sledování noční hvězdné oblohy, ale ovlivňuje také zdraví lidí a zvířat.

„Současná míra světelného znečištění se neustále zhoršuje kvůli narůstajícímu množství svítidel, respektive osvětlovaných ploch. Dochází též k vy­užívání světelných zdrojů na bázi LED, produkujících bílé světlo. Tyto světelné zdroje jsou energeticky účinnější a provozně levnější, nicméně silně vyzařují v modré oblasti spektra,“ uvádí se ve zprávě.

Potíže podle ní působí například směrování světla na nebe či do volné krajiny. „Problematické jsou nejen často diskutované obří skleníky v Polsku poblíž českých hranic, ale i stadiony, sjezdovky, reklamy u silnic i nevhodně konstruované pouliční osvětlení,“ dodává dokument.

Možností, jak tento trend zvrátit nebo aspoň zbrzdit, je vyhlášení takzvaných oblastí tmavé oblohy. V Česku jsou zatím tři. Česko-polská Jizerská oblast tmavé oblohy se stala první takovou oblastí v Evropě a první přeshraniční na světě. V roce 2013 přibyla oblast Beskydská na české i slovenské straně Beskyd a v roce 2014 Manětínská oblast tmavé oblohy mezi Plzní a Karlovými Vary. Aktuálně se připravuje čtvrtá oblast v Národním parku Podyjí.

„Uvažovaná oblast je velmi rozsáhlá, zahrnuje celé příhraničí s Rakouskem, od Znojma až po Slavonice,“ sdělil Právu ředitel správy národního parku Tomáš Rothröckl. Měla by po­dle něj chránit přírodu a krajinu před negativními vlivy světelného znečištění a zároveň by měla zlepšit kvalitu života místních lidí i návštěvníků.

Podle Rothröckla jde zatím o dobrovolnou iniciativu. „Pokud se kdokoli k iniciativě přidruží, není vázán žádnými vymahatelnými povinnostmi,“ dodal.

„Střídání noci a dne je základní rytmus, který umožňuje život na naší planetě. Jemu jsou od pradávna přizpůsobeny všechny živé organismy, tedy i lidé. Zejména dlouhodobé narušení tohoto stavu může vést ke změnám chování a životního cyklu živočichů a rostlin,“ odůvodnil Rothröckl snahu o vyhlášení další oblasti tmavé oblohy.

Podle webu Svetelneznecisteni.cz má světelný smog drtivý dopad například na ptactvo. „Stěhovaví ptáci podnikají své dlouhé lety téměř výhradně v noci, přičemž využívají Měsíc a hvězdy, stejně jako obrysy význačných krajinných prvků k orientaci. V osídlené krajině s množstvím zdrojů světla správnou orientaci mohou ztratit,“ upozorňuje.

Potíže ale může mít i hmyz, divoce žijící zvířata či rostliny. „Rostliny jsou na světle životně závislé, neboť energii potřebnou pro své metabolické procesy získávají ze slunečního svitu prostřednictvím fotosyntézy. Vzhledem k pravidelnému střídání dne a noci se u nich vyvinul mechanismus řídící životní funkce v závislosti na množství světla v okolním prostředí,“ upozorňují autoři webu.

Narušení přirozených světelných cyklů umělým nočním osvětlením může posunout dobu kvetení, shazování listí i to, jestli semena rostliny vyklíčí, či nikoliv, mimo vhodné období.

Podle zprávy o životním prostředí má množství světelného smogu vliv i na zdraví lidí. A to nejen v podobě narušení spánkového cyklu. „Opakované narušování temné fáze noci světlem zvyšuje riziko vzniku tzv. civilizačních chorob, jako jsou poruchy imunity, psychiatrická onemocnění včetně depresí, spánkové poruchy a poruchy paměti, kardiovaskulární nemoci, inzulínová rezistence a obezita a zejména celá řada forem karcinomů,“ varuje zpráva.