Článek
Napadení smrků kůrovcem v rezervaci je podle LČR tak rozsáhlé, že asanace napadených stromů bez udělení výjimky nebyla možná. Výjimka stanoví, že lesníci nesmí vytvořit holiny větší než jeden hektar.
Správa parku rozhodnutí s ohledem na probíhající řízení nekomentovala. Žádost LČR se podle mluvčího parku Jana Dvořáka týkala celého území Národní přírodní rezervace Boubínský prales, jejíž rozloha je cca 700 ha.
V jádru pralesa se zasahovat nebude
„Samotné jádro pralesa tvoří jen malou část (47 ha) celé NPR. V tomto území nikdy k lidským zásahům nedocházelo, nedochází a tento stav bude dodržován i v budoucnosti,” zdůraznil mluvčí a připomněl, že doposud se v rezervaci zasahovalo na základě rozhodnutí z roku 2015, kdy byl stav kůrovcové kalamity odlišný.
Ekologové z Hnutí Duha, kteří na udělení výjimky ve čtvrtek upozornili, se obávají, že bude mít negativní efekt – povede podle nich právě k vytváření holin a rozředěné porosty následně rozvrátí vítr, jak se to stalo na hřebenech centrální části Šumavy. Ekologové dlouhodobě prosazují, aby byla co největší část Boubínského pralesa ponechána samovolnému vývoji.
Kraj žádá pozdržení zón na Šumavě
„V krajním případě by přijatelnou kompromisní variantou bylo vymezení pásma na okraji národní přírodní rezervace, kde by bylo možné nedestruktivními metodami bránit šíření kůrovce mimo rezervaci. Lesy ČR by však především měly zvládat kůrovce v hospodářských lesích, což se jim nedaří. Chtít za této situace kácet ještě i v národních přírodních rezervacích je zcela nepatřičné,“ uvedl k uložení výjimky za hnutí Jaromír Bláha.
Správa parku letos prozatím zpracovala 187 000 metrů krychlových kůrovcového dřeva. Odhad těžeb pro rok 2020 v zásahových oblastech je okolo 300 000 metrů krychlových.
Vláda udělí víza 1500 Ukrajincům, kteří přijedou bojovat s kůrovcem
