Článek
Na Staroměstském náměstí s projevy vystoupili zástupci krajní pravice, například předseda Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS) Tomáš Vandas a promluvil i kontroverzní župan slovenského Banskobystrického kraje Marian Kotleba.
Kvůli projevu, který přednesl, policie zadržela jednoho ze slovenských řečníků. „Je podezřelý ze spáchání trestného činu podněcování k nenávisti vůči skupině osob, nebo z omezování jejich práv a svobod,” řekla Novinkám mluvčí policie Iveta Martínková.
Slovenského řečníka zadržela olicie
Policisté teprve budou záznam jeho veřejné řeči vyhodnocovat. Pokud se podezření prokáže a muž by byl souzen, hrozily by mu až dva roky vězení.
Akce se obešla bez dalších incidentů a přesunula se pak na Václavské náměstí.
Demonstrace na pražském Staroměstském náměstí
Demonstrace odpůrců xenofobie na Palackého náměstí byla poklidnější. Účastníci drželi například nápisy "Třiďme odpad, ne lidi", "Mladí zelení" a "Fight capitalism, not refugees" ("Bojujme s kapitalismem, ne s uprchlíky").
Podle organizátorů chtěli vyjádřit nespokojenost s narůstající xenofobií a rasismem jako s nebezpečným celospolečenským fenoménem. Organizátoři také informovali lidi pomocí materiálů "Solidarita s uprchlíky/Přijímám".
V Praze zatím v souvislosti s demonstracemi nevznikly žádné potyčky. Třeba na konci června ale museli v Brně policejní těžkooděnci oddělit účastníky dvou demonstrací, z nichž také jedna směřovala proti přijetí imigrantů, a druhá naopak vyjadřovala solidaritu s uprchlíky.
Brněnský protiimigrační protest tehdy pořádalo radikální uskupení Dělnická mládež, které je propojeno s DSSS.
Demonstrace proti imigrantům na pražském Staroměstském náměstí
Dělnická mládež je zapojena i do sobotního protestu proti uprchlíkům. Organizátoři demonstrace na podporu běženců řekli, že se nechystají jít k místu protestu proti imigrantům a ke střetu nevidí důvod.
V ČR nejméně žádostí o azyl
Z údajů evropského statistického úřadu Eurostat či ze zpráv českého a rakouského ministerstva vnitra vyplývá, že Česko patří v EU k zemím, kde cizinci žádají nejméně o azyl.
Za první letošní pololetí evidovalo ministerstvo vnitra 784 žádostí o mezinárodní ochranu. Maďarsko jich mělo 85krát víc, Rakousko 36krát, Švýcarsko patnáctkrát a Bulharsko devětkrát víc. Méně než v Česku se uprchlíci snaží získat útočiště i v pobaltských státech, na Slovensku či ve Slovinsku.
Župan slovenského Banskobystrického kraje Marian Kotleba s předsedou DSSS Tomášem Vandasem (vpravo)
Členské země EU na konci června odmítly návrh Evropské komise na povinné rozdělení 40 000 osob, které velmi pravděpodobně mají nárok na mezinárodní ochranu a jsou nyní v Itálii a Řecku.
Zároveň se ale dohodly, že odpovídající počet si v příštích dvou letech rozdělí na dobrovolném základě. Česká vláda schválila, že přijme do konce roku 2017 celkem 1500 uprchlíků. Letos by to mělo být 400 lidí, příští rok 700 a 400 pak v roce 2017.
Zhruba 1100 lidí by mělo Česko převzít od zemí EU s velkým náporem migrantů - tedy od Itálie a Řecka, 400 pak z táborů na Blízkém východě.