Článek
„Vyzýváme vládu, aby podle Ústavy ČR si sama požádala o hlasování o důvěře,“ řekl Novinkám šéf poslanců ČSSD Michal Hašek.
Podle místopředsedy strany Zdeňka Škromacha není důvodem jen radar ale jsou i další. „Ani jedna z politických stran (vládní koalice) tento bod neměla ve svém volebním programu a nemá k tomu v podstatě mandát od voličů,“ odůvodnil pak Škromach požadavek ČSSD.
„Vláda by měla požádat o důvěru například i se vstupem pana Čunka do vlády. Ale myslím, že jsou i další důvody, proč v této chvíli žádat, protože i některé kroky, které vláda připravuje, například v oblasti daní - sloučení daní a sociálního pojištění, které ani nemají v programu - jsou důvodem k tomu, aby vláda požádala o obnovení své důvěry. Což naše vláda v minulosti několikrát udělala. Tahle k tomu asi nebude mít odvahu,“ uzavřel Škromach.
Podle premiéra Mirka Topolánka je výzva spíš jen pokusem zavázat si poslance ČSSD, aby zvedli ruku proti radaru. "Vláda může požádat o vyslovení důvěry kdykoliv nebo ve spojitosti se zákonem, nikoliv s nepodepsanou smlouvu," řekl Novinkám Topolánek.
Nečas: stali se z nich extrémisté
„Požadovat mohou cokoliv. Oni se chovají neskutečně nestátotvorným způsobem. To, že získalo jednoznačnou podporu v NATO vybudování protiraketového systému, odsunuje českou sociální demokracii někde mezi extrémní strany mimo hlavní proud politiky členských zemí NATO,“ řekl Novinkám vicepremiér Petr Nečas (ODS).
„Osobně k tomu nevidím žádný důvod. Nemyslím si, že tohle je typ rozhodování, které by měla vláda spojovat se svojí důvěrou,“ reagoval na požadavek ČSSD ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL).
Poslankyně Strany zelených Olga Zubová by se spojení hlasování o radaru s důvěrou kabinetu nebránila. „Asi na tom není nic špatného, ale nepředpokládám, že by to vláda sama udělala. Je to myšlenka zajímavá. Pokud vláda chce mít potvrzeno Sněmovnou, že podpis smluv o radaru je správný, tak není od věci požádat Sněmovnu o důvěru, protože je to otázka, která se týká hodně lidí a je velmi závažná,“ řekla Novinkám zelená poslankyně Olga Zubová.
„Mně se to nezdá jako šťastné spojování. Já bych z toho požadavku považoval za legitimní jeden nebo druhý, ale to spojení mi nepřipadá jako vhodné. Jinými slovy, nechť opozice žádá, aby ta věc byla hlasována ve Sněmovně, to si myslím, že je správné, aby se ukázalo, zda to má nebo nemá podporu. Stejně tak je legitimní, aby opozice žádala o hlasování o důvěře, ale to, že to takto spojuje do jedné věci nepovažuji za šťastné,“ řekl pak poslanec ODS Vlastimil Tlustý.
Třetí hlasování
Pokud by opozice koalici ke spojení hlasování donutila, bylo by to už třetí hlasování o důvěře vládě během jejího funkčního období.
Opozice hlasování o nedůvěře vyvolala v červnu kvůli tomu, že koalice neumožnila ve Sněmovně debatu o korupční kauze vicepremiéra Jiřího Čunka. Vláda hlasování ustála.
Jiří Čunek nepřímo mohl i za další hlasování o nedůvěře. V prosinci jej ČSSD vyvolala kvůli tomu, že se začalo mluvit o Čunkově návratu do vlády. Opozice tehdejší situaci označila za vládní krizi.
