Soudci a politici dostanou dvě miliardy

Ty jsou přitom ve stejném zákoně, jako platy poslanců, senátorů a členů vlády, takže soudní verdikt se týká i jich, aniž by o to sami usilovali.

Platy v justici budou muset být vyplaceny tři roky zpětně a od 1. ledna se stejně jako politikům zvýší. Soudců je 3063 a státních zástupců 1272, zatímco zmíněných politiků jen tři stovky. Politici nárok na zpětnou výplatu nemají.

Vláda sice včera ještě přesně nerozhodla, jak s nedávným rozhodnutím Nejvyššího soudu ve prospěch zvýšení platů naloží, ale ministři se už smiřují s tím, že se budou muset verdiktem řídit.

Nasvědčuje tomu dokument ministerstva práce a sociálních věcí, který dostala vláda na stůl a který se Právu podařilo získat. Z něj plyne, že resort práce bude nucen přepočítat tzv. platovou základnu, z níž se odvíjejí příjmy v justici a politice. A to s platností od letošního ledna.

Nová platová základna v případě soudců se má zvýšit o 4731 Kč, u žalobců o 4257,90 a politiků o 3548,25 korun měsíčně. Soudcovská zarputilost přijde státní kasu na 1 678 741 000 korun.

Ministerstvo spravedlnosti totiž bude muset rozdíl v příjmech vyplatit soudcům i státním zástupcům za tři roky zpětně. U politiků to nehrozí, protože jejich platovou základnu přesně stanovil zákon. V jejich případě může navýšení znamenat několik desítek miliónů.

„Právní názor Nejvyššího soudu – přestože se s ním ministerstvo práce a sociálních věcí neztotožňuje a nesouhlasí s ním – musí být respektován,“ uvádí se v dokumentu pro vládu.

Podle ministerstva sice v Česku neplatí tzv. precedenční právo, ale vzhledem k charakteru sporu lze stěží očekávat, že by v případě dalších sporů soudy postupovaly jinak.

„Česká republika, kterou představují zejména její centrální orgány, nemá v zásadě k dispozici právní nástroj, kterým by mohla vyslovený právní názor Nejvyššího soudu zvrátit,“ dospěli k závěru ministerští úředníci.

Resort práce se hájí tím, že po celou dobu striktně postupovalo podle zákona. V dalším dokumentu ministerstva spravedlnosti zase jeho vedení upozorňuje, že pokud vláda nevezme v potaz soudní rozhodnutí, může se jí to ještě prodražit.

Dá se předpokládat, že soudci svůj souboj o platy nevzdají a rozpočet tak bude zatížen ještě soudními poplatky a poplatky za advokáty, uvádí dokument resortu spravedlnosti. A nic na tom nezmění ani nesouhlas ministra Babiše s dalším navyšováním platů, ani prohlášení premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), podle kterého s tím vláda nepočítala a musí se s problémem vyrovnat v souladu s principy právního státu.

„Pro nás je to samozřejmě nemilé překvapení,“ prohlásil premiér na tiskové konferenci s tím, že ministři zahájili diskusi, která nebude jednoduchá. „Je potřeba analyzovat právní a ekonomické aspekty,“ dodal Sobotka. Proti srsti jsou další peníze navíc také šéfovi státní kasy.

„Mně se to nelíbí, považuji za nepřijatelné, aby se navyšovaly platy poslancům,“ nechal se slyšet ještě před jednáním vlády Babiš. Podle něj je absurdní, že si soudci takto rozhodují o svých platech.

Ministr připustil, že vláda má v rozpočtu rezervu, ale je potřeba problém prodiskutovat. „Já nerad utrácím, takže si o tom musíme promluvit,“ přihlásil se k roli strýčka Skrblíka Babiš. I přes nesouhlas s rozhodnutím soudu ale ministerstvo práce preferuje vyhlásit ve Sbírce zákonů novou platovou základnu, jinak vláda bude riskovat množství soudních sporů, které nedopadnou pro Česko úspěšně, a náklady s nimi spojené budou vyšší.

K respektování soudního rozhodnutí nabádají vládu i opoziční poslanci. „Je to rozhodnutí soudu, které musí ctít i vláda,“ řekl v ČT šéf klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Obdobně se vyjádřili také šéfové klubů ODS Zbyněk Stanjura, lidovců Jiří Mihola a komunistů Pavel Kováčik. Pokud se vláda bude řídit soudním verdiktem, vzroste − jak už Právo informovalo − nejnižší měsíční příjem poslance a senátora proti schválenému platovému zákonu o 5700 korun hrubého měsíčně. V případě ministra o 8400 korun, premiéra 11 600 a prezidenta o 24 700 korun. Jde o součet platu a náhrad.

Soudce okresního soudu s menší než pětiletou praxí, a tedy s nejnižším platem, by měl místo 62 500 korun hrubého brát 66 700 Kč. Nejvyšší plat v obecném soudnictví by měl skočit z 130 700 korun na 139 400. A to v případě soudce vrchního soudu s praxí delší než třicet let.